Jestli vůbec někdy

Kniha obsahuje povídky z období komunismu různých spisovatelů. Povídky ukazují pohled skrze hrdiny příběhů na režim, charaktery lidí a jak se žilo. Skrze tyto povídky si můžeme srovnat, čeho si vážit. Možná by bylo dobré je zahrnout i do výuky o režimu a rozebrat dané kapitoly, že by příkladem mládeži přiblížila co bylo.

Já snad začnu mít ráda povídky :) Nikdy jsem moc na povídky nebyla, ale nedávno jsem přečetla knihu "Veselé Vánoce, Terezko" a nyní "Jestli vůbec někdy" .... a musím říct, že obě knihy jsou podle mě skvělé a kniha Jestli vůbec někdy za mě ještě o půl hvězdy lepší :)

Má již čtvrtá sbírka povídek z edice Česká povídka. Tentokrát se vracíme do doby před rokem 1989. Do doby, kdy “naděje byla často to jediné, k čemu se mohl člověk upínat.” Už jsem si zvykla, že jsou povídky těchto sbírek většinou melancholické, ale tenhle titul to vyšvihl úplně na jinou úroveň. . Mými favority byly povídky od Petry Dvořákové s názvem “Magdička”, jejímž tématem byla dětská leukémie a od Michaeli Klevisové s názvem “Jestli vůbec někdy”, která se odehrávala v západním Berlíně a sedí na ní motto: “Všude dobře, doma nejlíp.” Slzy v očích jsem měla při dočtení povídky od Marka Epsteina “Kulka pro kluka”.