Kateřina Tučková (nar. 1980) je spisovatelka a dramatička, která vystudovala historii umění a bohemistiku na Masarykově univerzitě a doktorát získala na Univerzitě Karlově. Její romány Vyhnání Gerty Schnirch (2009), který se věnuje brněnskému pochodu smrti, a Žítkovské bohyně (2012), pojednávající o životech léčitelek z Moravských Kopanic, byly oceněny cenou Magnesia Litera a Cenou za svobodu, demokracii a lidská práva, kterou jí v roce 2017 udělil Ústav pro studium totalitních režimů. V roce 2022 vydala svůj dlouho očekávaný román Bílá Voda, za který získala Státní cenu za literaturu. Tento román byl zvolen Knihou roku v anketách Deníku N a Lidových novin a v roce 2023 vyšel v druhém vydání v limitované edici s ilustracemi Jaromíra 99.
Tučková propojuje svět umění a literatury v dílech jako Můj otec Kamil Lhoták (2008) a Fabrika, příběh textilních baronů z moravského Manchesteru (2014). V roce 2018 měla premiéru její divadelní hra Vitka v Divadle Husa na provázku, inspirovaná životem hudební skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové. Knihy Kateřiny Tučkové byly přeloženy do více než dvaceti jazyků.
