Rodinná sešlost v zasněženém resortu, násilná vražda a více než dost podezřelých – to je detektivní román Benjamina Stevensona s příznačným názvem Každý z mé rodiny někoho zabil. Co si o této klasické detektivce v netradičním pojetí myslí čtenářka Markéta? To se dozvíte v její recenzi.
Milujete detektivní příběhy, kdy na posledních stranách se všichni podezřelí shromáždí v jedné místnosti, dozvíte se všechny souvislosti a vrah je odhalen? Ale co když se jedná o rodinu, v které každý její člen už někoho zabil?
Ernie je spisovatel. Píše knihy o tom, jak napsat skvělou detektivku. Proto nám hned na začátku příběhu předkládá Desatero pátera Knoxe, tedy zásady, podle kterých by se měl řídit každý autor dobré detektivky. A vám by měly pomoci odhalit vraha.
Ernie si příběh této knihy nevymyslel. Stal se mu a jeho příbuzným. A on, aniž by o to stál, se tak trochu pasoval do role detektiva. Jeho rodina je prostě jiná. Možná si říkáte, že každá rodina je něčím zvláštní nebo alespoň v každé rodině je někdo divný. Víte, jak se to říká… Pokud netušíte, kdo z vaší rodiny je divný, pak jste to vy… 🙂 No ale zpět k příběhu, protože tihle lidé jsou opravdu neobvyklí.
Ernieho tetička vymyslí rodinné setkání v horském hotelu, účast povinná. Datum připadá na den, kdy mají z vězení propustit Ernieho bratra, který byl odsouzen za vraždu. Většina rodiny se na Michaela těší, jen Ernie je ze setkání hodně nervózní. On byl ten, kdo proti Michaelovi svědčil u soudu. Udělal Ernie správnou věc, nebo měl stát při svém bratrovi a lhát policii?
„Víš, co se říká: sdílený problém je poloviční problém. Šlo o útěchu, Erne. Nic víc než útěchu… Je to jako se sněhem tady na vrcholku hory. Nevím, k čemu jinému bych to přirovnala. Tisíce drobných vloček, a najednou se v nich brodíš po kolena.”
Michael není jediný zločinec této rodiny. Když byli bratři ještě děti, přišli o svého otce při ozbrojené loupeži. Byl zastřelen poté, co zabil druhého policistu. Tím si rodina Cunninghamová vysloužila nálepku křiváků. A co zbytek příbuzných? Koho mají na svědomí oni?
Jejich setkání probíhá křečovitě. Umělé úsměvy, dusná atmosféra, osobní tajnosti a lži. To vše se ještě znásobí po tom, co na sněhu naleznou mrtvého muže, kterého nikdo nezná. Za vraha je automaticky policií označen Michael. Je ale skutečně ten, kdo vraždil i tentokrát? Ernie se začíná vyptávat, pátrat a šťourat se v minulosti. Nikdo z jeho rodiny nemá čisté svědomí. Každý někoho zabil…
„Tak zoufale jsem se snažil založit rodinu, nutil jsem Erin, aby si ji se mnou pořídila, až jsem zapomněl na tu, kterou jsem měl. Rodina je zemská přitažlivost… Rodinu nepoznáš podle toho, čí krev ti koluje v žilách, ale pro koho ji ochotně proliješ.”
Miluji příběhy s velkým „wow” na konci. A přesně tohle kniha Každý z mé rodiny někoho zabil splnila. Uprostřed příběhu jsem se sice párkrát trochu ztratila, souvislosti s Ernieho otcem byly ze začátku maličko zamotané, ale to je jediné, co bych knize vytkla. Vše ostatní bylo perfektní. Příběh nepostrádal vtip, vyloženě jsem se u knihy bavila. Bylo to humorné a neotřelé. Naprosto originální příběh, jaký jsem doposud nečetla.
Autorkou recenze je Markéta Pospíšilová.
Napsat komentář