Císař radosti

Císař radosti je neobyčejné čtení o obyčejných životech. Devatenáctiletý Hai se po opuštění léčebny v okamžiku naprostého zoufalství rozhodne ukončit svůj život, ale nečekané setkání s osamělou vdovou Grazinou změní směr jeho osudu. Chlapec zjišťuje, že u Graziny se projevuje začínající demence a potřebuje výpomoc v domácnosti. Jejich soužití odhaluje, že přes všechny rozdíly existuje i spousta věcí, které se od sebe mohou naučit. Vzniká přátelství, které překračuje generační i kulturní propasti. Ocean Vuong ve svém druhém románu potvrzuje, že patří mezi nejvýraznější současné literární hlasy. Citlivě propojuje témata duševního zdraví, závislosti, identity i rodinných vztahů. Otevírá otázku intersekcionality a připomíná, že kde a za jakých podmínek se člověk narodí, tvoří mnohé z jeho budoucnosti. Ukazuje také, že přijetí a pochopení lze nalézt i tam, kde bychom je nejméně čekali. Autorův styl psaní se vyznačuje poetickým jazykem, což krásně udržuje i český překlad. Císař radosti je kniha s pomalejším tempem a bez dramatických momentů. Naopak nabízí empatii, klid a smíření i při popisu těch nejsložitějších životních situací. Po přečtení knihy se vracím k jedné myšlence, která se v příběhu neexplicitně opakovaně objevuje: i malý kousek laskavosti může v určitý moment pro druhé znamenat celý svět.

Nečekané přátelství, které může měnit životy. Haiovi je devatenáct a rozhoduje se, zda má život ještě smysl. Když stojí na mostě a rozmýšlí se, zda skočit, zastaví ho Grazina. Osmdesátiletá vdova, která pomalu ztrácí paměť. Díky novému přátelství hledá Hai cestu k sobě i ke smíření se svou minulostí a rodinou. Další kniha z edice Hlas a opět výborná! Tato edice je přesně to, co mě baví číst. Současná, aktuální témata, do kterých se můžu ponořit a pochopit je. Dokážu se vcítit do jednotlivých postav a žiji s nimi jejich osudy. Tentokrát to nebylo jiné. Navíc od autora jsem četla jeho předchozí knihu – Na Zemi jsme na okamžik nádherní – takže už jsem věděla, jaký styl mě čeká a moc jsem se těšila. U autora je totiž znát, že je i básník. Píše tak nádherně, poeticky, že si jeho slova neskutečně užívám. Musím zmínit i samotný překlad, protože jen díky němu si můžu knihu vychutnat. V Císaři radosti je spousta vážných témat. Máme tu přistěhovalectví, rasismus, drogy, život v Americe na okraji společnosti. Jsou tu skvěle vykresleny generační rozdíly. Je to kniha o přátelství a o rodině. Ač se to na první pohled nezdá, je to kniha o válce. Různé války tu mají svůj význam a nejeden z hrdinů je s nimi propojený. Oproti předchozí knize bych řekla, že je tato více přístupnější. Je z ní cítit, že autor sahá do svých zkušeností a vzpomínek a snad i díky tomu působí tak skutečně. Rozhodně kniha na zamyšlení a po dočtení ve vás zůstane skvělý čtenářský zážitek.