Devět křížů

S příbuzenstvem býval odjakživa kříž. Nebo rovnou devět? Sobotní výlet Fílekových od Popradu až k dálničnímu exitu Domašov západně od Brna si sice žádá plnou nádrž jejich vozu, ale doba velí investovat do nevšedních zážitků. Zoo v Bystrci přijde na řadu až pak. U restaurace na 168. kilometru D1 se přece chmurně tyčí devatero křížů, které připomínají tragédii svatebního průvodu zmasakrovaného v těchto místech léta Páně 1540. Historické pozadí pověsti svým blízkým od volantu už od Liptova průběžně líčí táta Adam – a je znát, že si morytát o zmarněné lásce milenců z raného novověku užívá. Hotový silniční Homér. Jenže jak se výprava blíží přes Trenčín k moravským hranicím a poté až k prokletému místu, nálada spolujezdců houstne. Hlásí se pasivní agrese, rozbroje a zadřené třísky, aby nám sociální jednotka tvořená otcem-nevěrníkem, depresivní matkou, pubertální dcerunkou na zabití a devítiletým autistou ukázala, nakolik mají všichni daleko do idylicky nukleární rodinky. Tušíme, že obě linie příběhu se tu nepotkaly náhodou… To se ví, že se protnou. A tak, až se z toho publiku zježí chlupy! „Tak tohle jsem nečekala. Ani děj, ani rozuzlení. Devět křížů jsem dosud jakožto tajemné místo neznala a po přečtení knihy vím, že ho ani do budoucna navštívit nechci… Myslím, že tato kniha se vyrovná těm od Kariky, s nimiž je často porovnávána.“ – V.P. „V závěru knihy mě mrazilo po celém těle.“ – databazeknih.cz. Jednou ji neobratně podvedl, a Veronika se o tom obratně dozvěděla. Fakticky za to tak úplně nemohl. Vždyť byl ožralý jako doga. Pamatoval si jen útržky, a právě to možná zmírnilo i jeho pocit viny. Stupidní vánoční večírky! Rozhodl se jim vyhýbat jako žid vepřovému. Nikdy víc nechtěl žádný z nich vidět ani na obrazovce televizoru. Ale manželství si udržet potřeboval. Aby zůstal aspoň trochu normálním, střízlivě smýšlejícím mužem. Posral to, a život se najednou to¬tálně změnil. – ukázka z knihy.