Ota Pavel (* 2. července 1930 – † 31. března 1973) byl český prozaik, novinář a sportovní reportér, vlastním jménem Otto Popper. Narodil se do rodiny židovského obchodního cestujícího jako nejmladší ze tří synů. Za druhé světové války postihla rodinu velká osudová rána, když jeho otce a oba starší bratry transportovali do koncentračního tábora, ze kterého se po válce naštěstí všichni vrátili. Ota Pavel absolvoval obchodní a jazykovou školu, ale maturitu složil na Střední škole pro pracující až v roce 1960. Autor od dětství miloval sport, trénoval hokejové družstvo mládeže ve Spartě Praha, ale zejména byl redaktorem. Pracoval jako sportovní redaktor v Československém rozhlase, časopise Stadion a týdeníku Československý voják. Jako sportovní redaktor hodně cestoval, a doprovázel sportovce na utkání po celém světě. Během olympiády v Innsbrucku u něho propukla těžká duševní choroba (patrně maniodepresivní psychóza), díky níž se dostal do invalidního důchodu a častokrát do psychiatrické léčebny. Ota Pavel byl ovlivněn otcovou láskou k přírodě, rybaření a sportu, což se později častokrát objevilo v jeho literárních dílech, která byla zejména vzpomínková na své dětství – Zlatí úhoři, Smrt krásných srnců. Autor napsal také například: Jak jsem potkal ryby, Dukla mezi mrakodrapy, Souhvězdí smutku, Cena vítězství, Omyl a jiné povídky, Mám rád tu řeku atd.
