To prší moře

Hančin svět naruší poprvé nečekaný rozvod jejích rodičů a střídavá péče, o níž rozhodne soud. V otcově nové rodině se setká s Alešem, synem otcovy ženy. Měla by ho považovat za bratra, ale ona se do něj zamiluje. Nešťastně, protože Aleš v ní vidí především sestru. Jenže to není jediný Hančin problém. Nejdřív otcova a potom i matčina smrt ji zcela vykolejí a Hanka obtížně hledá způsob, jak se se vším vyrovnat, hledá někoho, o koho by se mohla opřít. Zprvu jí pomáhá babička, jejíž životní příběh jako by předznamenal i Hančiny osudy. A pak potká o hodně let staršího Huberta, který dělá, co jí na očích vidí. Ale bylo jejich setkání opravdu náhodné, nebo Hubert sleduje svůj vlastní cíl? Zakloním hlavu a ty kapky, co stékají dolů, chutnají najednou slaně. Prudká letní přeháňka a po ní to ticho tak hezky voní. Máma by řekla, že prší moře. Když jsem jako malá odněkud spadla a začala brečet, to vždycky pršelo moře. Když se naši rozváděli, pršelo moře, když umřel táta, pršelo moře, když umřela máma, pršelo taky a od té doby vlastně prší pořád, i když na tváři ve skutečnosti nemám žádné slzy.