Hanina hvězda

Přežila peklo koncentračního tábora Osvětim, v naději se vrací domů, ale. Nikdo jí nevítá, nikdo o ní nestojí, majetek její rodiny zabrala bývalá zaměstnankyně. S vidinou prvních svobodných Vánoc se jí rozplývá sen o lidskosti. Kniha ukazuje poválečný antiseminismus na Slovensku, ukazuje povahu lidí, místního boháče, předsedu národního výboru a jeho ženu, faráře, kuchařku Julu a další...naštěstí se najde i dobrá duše. Velmi silný a smutný příběh. Dost k zamyšlení.

Velmi citlivý příběh o tom, jak utrpení mladé slovenské židovské dívky neskončilo ani po osvobození. Po návratu z koncentračního tábora nemá nic, v jejich bytě se roztahuje bývalá zaměstnankyně, mnozí jsou stále přesvědčením že Židé si svůj osud zasloužili. Přisluhovači nacistů, kteří získali majetek Židů, jen převlékli kabát a dělají vše pro to, aby své neprávem nabyté jmění neztratili. Naštěstí se najdou i dobří lidé a spravedlnost si dává načas.

S Hankou jsem hluboce soucítila v podstatě od prvních stránek. Potřebovala konejšivou náruč a čas na uzdravení ran, které utržila a místo toho se jí lidé stranili a dívali se na ni skrz prsty. Dokonce byli tací, kteří nevěřili tomu, co se v koncentračních táborech dělo. Autor napsal úžasný příběh, velice sugestivně nám vylíčil, jaké panovaly poměry na Slovensku krátce po ukončení války, což bylo velice zajímavé a rozšířilo mi to obzory a díky prostřihům do minulosti se dozvídáme, co Hanka zažila v koncentračním táboře. Člověk by si řekl, že když skončila válka, že už bude lidem dobře, ale ani zdaleka to tak nebylo.Knih o holocaustu, o pobytu v koncentračních táborech a životu za války je spousta, ale knih, které zpracovávají dobu bezprostředně po ukončení války, zase tolik není.