Tajemství hedvábného vějíře

Velmi zajímavý příběh z prostředí čínské rodiny, poutavě napsaný. Odhaluje vztahy, zvyklosti a rodinné poměry v Číně devatenáctého století.

Krásná a poetická kniha, která velice podrobně a poutavě líčí veškeré zvyky a tradice spojené se životem žen v Číně v 19. století. Ještě teď mi při představě podvazování chodidel běhá mráz po zádech, a to ani nemluvím o tom, že byly dívky brány spíše jako zboží- prostředek pro lepší život rodiny a jak byly bezcenné pokud neporodily syna. Jinak příběh byl velmi čtivý a i tady dojde k malému nedorozumění a hlavní hrdinka pozdě pochopí, že se mýlila.

Příběh odehrávající se v Číně kolem roku 1850. Osmdesátiletá Lilie vzpomíná na svůj život a na přítelkyni, která ji výrazně ovlivnila. V Číně devatenáctého století, kdy manželky a dcery chodily s podvázanými chodidly a žily téměř v izolaci, vytvořily ženy z daleké provincie Chu-nan své vlastní tajné ženské písmo nu-šu. Díky němu mohly společně sdílet své naděje, sny a úspěchy. Na tuto knihu jsem se dlouho těšila, ale bohužel přišlo zklamání. Samotný příběh se mi líbil. Bylo velice zajímavé i poučné dozvědět se více o životě v Číně v tomto období. Autorka hodně realisticky popisuje obvazování nohou, aby měly ženy co nejmenší chodidla. To bylo opravdu drsné, ale od této části už ve mně kniha nevzbudila žádnou emoci. Sice se tam odehrává spoustu zajímavých a dojemných situací, ale kniha je psaná tak, že se mě to vůbec nedotklo a nic to ve mně nezanechalo. Knihu úplně nezatracuji, zajímavých informací je v ní hodně. Je to román, ale na mě to spíše udělalo dojem učebnice dějepisu. Kdo se chce dozvědět více o čínské kultuře, určitě doporučuji k přečtení. Po dočtení jsem se podívala i na film, který byl na motivy knížky natočen (Sněžný kvítek a tajemný vějíř). Kromě toho, že z knihy tam byla asi tak desetina, tak ani film mě úplně neuchvátil.