Matěj V. Jäckel - Sochař českého baroka 1655–1738

Ačkoliv Matěj Václav Jäckel patří spolu Ferdinandem Maxmiliánem Brokofem a Matyášem Bernardem Braunem k nejvýznamnějším sochařům českého baroka, podrobná práce zabývající se jeho životem a dílem vyšla naposledy v roce 1940. Tato nová sochařova monografie se pokouší splatit tento dluh českých dějin umění a shrnuje mnoho zajímavých, dosud nepublikovaných poznatků a vyzdvihuje mimořádný význam umělce, který během své více než padesátileté intenzivní tvůrčí činnosti značně ovlivnil tvorbu dvou generací českých sochařů a připravil půdu pro nástup třetí. Působil tedy nejen na své vrstevníky, ale i na sochaře nastupující kolem roku 1710 a na českou plastiku pozdního baroka. V úvodu knihy se autorka zabývá stavem současného bádání tj. uměleckohistorickou literaturou do roku 2011. Na základě archivních pramenů dále velmi detailně líčí Jäckelův život a písemnými zprávami doložené dílo. V následujících kapitolách přináší podrobný rozbor stylového vývoje Jäckelova díla, usiluje o co nejpřesnější zasazení jeho tvorby do dobového kontextu pražského barokního sochařství a všímá si návaznosti jeho projevu na české sochařství i výrazného vlivu Gian-lorenza Berniniho. Autorka dále shrnuje zákonitosti provozu Jäckelovy velmi výkonné a prosperující dílny, v níž působili jeho žáci a pokračovatelé, jimiž byli Antonín Jäckel, Jan Emanuel Jäckel, František Ignác Weiss, Jan Jiří Schlansovský, Karel Josef Hiernle, Richard Jiří Prachner, Zachariáš Hoffmann, Jiří Vatter a další. Monografie též pojednává o Jäckelových sochách jako součásti vyšších kompozičních celků, jakými jsou jednotlivé oltáře, kazatelny, varhany a architektura celých chrámů. V této souvislosti je vyzdvižena spolupráce sochaře s jinými umělci, především s truhlářskou dílnou rodiny Dobnerů, s Janem Blažejem Santinim-Aichelem a s Kryštofem a Kiliánem Ignácem Dientzenhofery. Monografie dále zpracovává vývoj Jäckelova oblíbeného ornamentálního tvarosloví a popisuje témata, kterými se umělec zabýval. Stěžejní část knihy je věnována katalogu, který je rozdělen do dvou částí, a podrobně tak pojednává o Jäckelově díle a kriticky přehodnocuje všechna dřívější mylná připsání. Jednotlivá katalogová hesla si všímají typu materiálu, koncepce díla, ikonografie, polychromie, objednavatelů, spolupráce sjinými umělci, archivních pramenů, literatury, restaurátorských zásahů, popřípadě „dalších osudů“ díla. Celek doplňuje chronologický přehled děl a životních dat s příslušnými odkazy na katalogová hesla, jakož i obecný přehled, který zasazuje život sochaře do širšího dobového kontextu. Knihu uzavírá soupis nejdůležitějších archivních pramenů a literatury.