Zkušená autorka dětské literatury Magdalena se v posledních letech etablovala i v próze pro dospělé čtenáře. Počínaje literárními travestiemi Pavouk na šalvěji a Strom s granátovými jablky až po román Papíří osvědčila, že své suverénní vypravěčství umí dát do služeb mnohovrstevnatého, eticky vyhraněného příběhu, aniž by rezignovala na symbolickou či metaforickou rovinu svého psaní. Totéž lze říci i o autorčině próze Krajina nedělní, kde se prolínají tři vypravěčské roviny sledující trojici rozdílných lidských osudů. Svorníkem této komorní tragikomické meditace nad otázkou „Zabíjíme sny tím, že je plníme?“ je právě obrazné uchopení motivu neděle. I zde najdeme více plánů, neokázalá podobenství, jemné aluze či nedořečenost, která nás nutí příběhy domýšlet. A to vše v dovedně odpozorovaných kulisách současnosti či nedávné minulosti a ve vypravěčsky vyzrálé formě.
