Bezejmenní

Po této knize jsem sáhl v době koronavirové - a musím říct, že mu úplně dostala. Příběh je precizně napsaný, do detailu promyšlený. Snad to bude tím, že opravdu vychází ze skutečnosti, což dokládají i přiložené novinové články. Zaujalo mě, jak lidé reagovali na vyhlášení války. Několik týdnů si říkali, že už prostě musí skončit - a pořád nic, až si na ni, tedy spíše na nejrůznější omezení, která válečný stav přinášel, postupně zvykli. Upřímně se děsím toho, že by to tak mělo být i se současným nouzovým stavem. Ta paralela se přímo nabízí. Ještě na začátku letošního března jsme žili úplně svobodně, žádná omezení neplatila, a teď 21. dubna, kdy toto píšu, je svět úplně jiný. Tato kniha mě zkrátka přivedla k zamyšlení nejen o tom, jaká byla doba našich prababiček, ale také jaká bude doba naše

Výborná kniha. S hrdinkou jsem se okamžitě sžila a bez dechu četla až do konce - který je opravdu nečekaný.

Skvělá kniha, kterou nechcete odložit, dokud ji celou nepřečtete. A závěr je naprosto brilantní. Nechápu, jak se mohlo vše tak dokonale provázat - prakticky každá drobnost, která je v knize zmíněna, má s něčím souvislost třeba o sto dalších stran později.