Vodopád: první český pes, který zachraňuje svět

Seznamte se s Vodopádem. Před páníčkem se tváří jako roztomilý retrívr, sotva ale za jeho páníčkem Vláďou zaklapnou dveře, stává se z něj neohrožený psí agent a vůdce psího komanda. Příběh psího hrdiny Vodopáda napsal slavný youtuber Vláďa Kadlec a pohltí všechny malé dobrodruhy, kteří se rádi bojí, ale také smějí.

„Tak jo, Vodopáde, tady máš nášup,“ řekl Vláďa a rychle se s letmým úsměvem přibližoval ke dveřím bytu. „Dneska toho mám fakt hodně, ale slibuju, že ti to určitě brzy vynahradím,“ dodal s lehkým povzdechem. Jemně pohladil Vodopáda po hlavě, hodil na sebe bundu a nazul si boty.
Ještě se otočil a křikl směrem ke svému čtyřnohému kamarádovi: „Uvidíme se u večeře!“ Vzápětí vyšel z bytu, tiše za sebou zavřel dveře a dvakrát otočil klíčem v zámku.

Pak už bylo jen slyšet, jak vstupuje do výtahu.
Vodopád se hned přesunul na balkon a napjatě sledoval, jak se Vláďa vzdaluje od domu. Lepšího přítele jsem si nemohl přát, pomyslel si. Vláďa ho sice už neviděl, ale i tak mu Vodopád mávl packou na rozloučenou.
Po chvíli, když Vláďa zmizel za roh, se Vodopád vrátil do bytu, přešel obývák a vstoupil do velké pracovny, ve které Vláďa pravidelně natáčí videa. Zastavil se vedle krbu u protější stěny pokoje a levou přední packu položil do barevného keramického květináče s bíle kvetoucí bonsají. Z květináče vyšlo zářivě modré světlo a na okamžik osvítilo celou místnost. „Vítejte, Vodopáde,“ ozval se hlas odnikud a zadní stěna krbu se začala s nepříjemným skřípěním posouvat. Bude to chtít trochu promazat, pomyslel si Vodopád a packami si zacpával uši. Když ten hrozný zvuk konečně ustal, prošel krbem a v místnůstce za ním už na něj čekal jeho superpočítač, který si sám sestavil, a nejrůznější bojové vybavení rozmístěné v policích a na držácích. Vodopád se usadil do svého pohodlného křesla, dal si packy za hlavu a zeptal se: „Psiri? Co je nového?“

Superpočítač tiše zahučel a odpověděl: „Dnes je pátek, celý den bude slunečno, o víkendu se objeví déšť a místy udeří i bouřky. Na Instagramu vám přibylo 492 sledujících. Vaše fotka s obří kostí se lidem líbí. A v neposlední řadě tu máte žádost o zpětné volání od pana Skippyho.“
„Od Skippyho říkáš?“ podivil se Vodopád. „Dobrá, zavolej Skippymu.“ Superpočítač začal na obrazovce vytáčet hovor. „Jak vypadám?“ ujišťoval se ještě Vodopád. „Sluší vám to, pane,“ odvětil superpočítač.
Vzápětí se ohlásil Skippy. „Zdar Vodo!“ pozdravil kamaráda.
„Skippy!“ zvolal Vodopád. „O co jde?“
„Potřebuju s tebou nutně mluvit, ale musíme to probrat osobně, mezi dvěma čenichy.“
„Spěchá to?“
„No… docela jo! Sraz za půl hodiny v Haf -Hafu, stíháš to?“
„Dobře, budu tam.“

Ozvalo se pípnutí oznamující konec hovoru. Vodopád neváhal, znovu stiskl tlačítko na květináči, stěna se se skřípnutím zavřela a on vyrazil ke dveřím. Z obojku si vytáhl sadu šperháků, s jejich pomocí si hravě odemkl dveře a zase za sebou zamkl.

Během chvilky dorazil Vodopád ke vchodu do Haf‑Hafu, podniku s těmi nejjemnějšími psími specialitami v celém vesmíru. Tak to alespoň vždycky popisoval Skippy. Náhle se z dálky ozval naštvaný výkřik. Vodopád se otočil a uviděl, jak zpoza rohu vyběhl Skippy, jeho nejlepší kamarád a bez debat ten nejrychlejší a možná i nejbláznivější chrt, kterého znal. Hned za Skippym se vyřítil rozzuřený robustní prodavač z řeznictví. Už z dálky byl vidět Skippyho široký úsměv, přestože měl plnou pusu hovězího masa. Chrt se zběžně ohlédl za prodavačem, a ještě o něco zrychlil. To už bylo na zavalitého pronásledovatele příliš. Zpocený a vyčerpaný se s hlasitými výdechy a bědováním vydal zpět ke svému obchodu.

„Dáš si?“ zeptal se Skippy, když zabrzdil u Vodopáda a pustil flák masa na zem. Ani se nepotřeboval vydýchat, stál tam bez známek únavy.
„Ne, díky. K čemu to všechno bylo?“ zeptal se nechápavě Vodopád a přitom sledoval, jak prodavač mizí v dáli.
„Musím se udržovat ve formě,“ opáčil směle Skippy, „jeden nikdy neví,“ dodal a kývnul směrem k díře v plotu, která vedla do podzemní restaurace.
V tu chvíli se za nimi ozval mohutný hlas: „Pardon, pánové, nerad ruším. Já jen… Budete to?“ Staršímu neapolskému mastinovi stékala z tlamy na zem obrovská slina jen kousek od hovězího masa.

Napsat komentář