Fenomén Žítkovských bohyní ovládá českou literaturu

Netradiční téma a poctivé zpracování množství faktů vyústilo pod rukama talentované vypravěčky v dílo, o kterém se už měsíce mluví jako o jednom z největších českých románů současnosti. Zájem čtenářů neochabuje, autorka sbírá ocenění a filmoví tvůrci už chystají přenesení příběhu na plátna.

Tučková si přichystala dobrou půdu už svým předchozím románem Vyhnání Gerty Schnirch, za který hovoří přinejmenším zisk čtenářské ceny Magnesia Litera 2010. Svou druhou velkou knihou Žítkovské bohyně pak autorka pokračuje v jízdě rozjetým vlakem a sbírá další ocenění, jež jí právem náleží.

„Rozdíl mezi fikcí a realitou je tak těsný, že jsem byla stále na pochybách, kde končí pravda a kde začíná fantazie. Nenásilný průnik do dějin a kultury dané oblasti. Výborné čtení.“ (komentář čtenářky)

„Příběh, který mě donutil se nad dobou minulou zamyslet.“ (komentář čtenářky)

„Nový román Kateřiny Tučkové mi dokázal, že i v Česku se dá psát světová literatura.“ (blogger, z recenze)

Žítkovské bohyně uvedl na začátku března loňského roku doposud nevídaným krokem samotný nakladatel. Nejprve totiž nabídl netrpělivě očekávaný titul v elektronické podobě, na tištěnou verzi si museli čtenáři počkat o deset dní déle. Pak mohla kniha plně ukázat svůj potenciál. A taky ukázala. Celkem dvacet jedna týdnů se držela v první desítce prodejnosti knih, stala se nejprodávanější knihou léta. V součtu celého roku 2012 pak Tučková se svými bohyněmi skončila na šestém místě. Bronzová mezi českými autory, první z českých autorek.

Třicet pět tisíc prodaných knih v tištěné podobě, k tomu více jak tisícovka e-knih. To je bilance nejprodávanější české autorky současnosti, která bodovala i v anketě Lidových novin Kniha roku 2012, získala Cenu Josefa Škvoreckého a jejíž román se stal Českým bestsellerem 2012.

„Nebývá u nás zvykem, že by se tak rozsáhlá próza držela na nejvyšších příčkách žebříčků nejprodávanějších knih.“ (Vladimír Karfík, předseda poroty udělující Cenu Josefa Škvoreckého)

„Nevzpomínám si, kdy naposled jsem v české literatuře četl příběh s tak silným motivem uskutečněné msty.“ (Pavel Kotrla, z recenze Týdeníku rozhlas)

„Od prvních stránek románu jsme v ději. A při dočtení poslední stránky si s hlubokým výdechem uvědomíme, co všechno nám uniklo a jak zapeklitý osud hrdinky vlastně byl. Dora Idesová a další postavy včetně bohyní nám nejdou z mysli. Tak nějak má vypadat dobrý příběh…“ (Vojtěch Vaner, z recenze na Literární.cz)

Nejen díky oceněním se literární bohyně od podzimu dostávají ze svého světa knihy. Vše začalo říjnovým vydáním audioknihy, v níž příběhu vtiskli nezaměnitelnou podobu svými hlasy herci Tereza Bebarová a Miroslav Táborský, pokračovat se bude chystaným filmem a televizní sérií pod vedením producenta Vratislava Šlajera. Divadelní zpracování připravuje na příští rok Městské divadlo Zlín. V neposlední řadě pak Žítkovské bohyně čekají překlady do polštiny, bulharštiny a ukrajinštiny, o dalších vydáních v zahraničí se jedná.

Za všemi úspěchy a cenami stojí autorčin talent, výběr tématu, jeho zpracování. Poctivá práce ve spojení s vypravěčským uměním, které se nedá naučit. Tři roky sbírání dat, indicií vedoucích k vytvoření příběhu, setkávání s pamětníky i s krajem, kde se příběh žítkovských bohyní odehrál. K tomu jistá dávka odvahy pustit se do tématu tajemného, balancujícího na pomezí mystiky a reality, dohadů a faktů. A v neposlední řadě samotné psaní, vložení sebe sama do vyprávěného příběhu, sžití se s hrdinkami románu a jejich životem. Kateřina Tučková svým druhým velkým románem dokázala potvrdit to, co vnesla do literatury svou Gertou – že je autorkou velkých příběhů.

„Autorce bývá vytýkáno, že by do knihy nejraději byla narvala úplně vše, co při pátrání po žítkovských bohyních objevila. A já říkám, že bylo potřeba velké sebekázně zhutnit vše do čtyř set padesáti stran!“ (bloggerka, z recenze)

„Kateřina Tučková napsala obrovskou knihu – ne rozsahem a významem, ale silou svého příběhu. Je to zážitek, který byste si neměli nechat ujít.“ (blogger, z recenze)

„Knihu jsem si koupila do nemocnice a při jejím čtení jsem úplně zapomněla na to, že jsem tam na operaci.“ (komentář čtenářky)

Sdílet

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *