Případ ztracené kočky

Být novinářem v zapomenutém městě vyžaduje velkou dávku fantazie, přeci jen není tak snadné dokola zajímavě popisovat, jak chcípnul pes. Náš hrdina však nemá o nápady nouzi, jinak by nemohl být krom novináře také spisovatelem, básníkem, hercem, učitelem a v neposlední řadě detektivem. A přes tvůrčí práci má dost času také na svéráznou rodinu a činorodé kamarády. Skoro by se chtělo napsat, že kniha navazuje na nejlepší české klasiky, ale je natolik originální, že navazuje jen sama na sebe.

Názory prvních čtenářů:

Měl jsem ničím nepodloženou představu, že to bude nudný, a už si v duchu představoval, jak ti to budu nějak opatrně naznačovat, ale ty obavy se rychle rozplynuly, protože mi to přijde fakt čtivý a zábavný.

Připomíná mi to Tři muže ve člunu, klasiku anglickýho humoru, přičemž mi přijde, že to tvoje se líp čte a jsou tam lepší vtipy.

Mám pocit, že některé části by vyzněly líp v mluveném projevu, takže si to v duchu čtu s dikcí Miloslava Šimka.

Humoru není nikdy dost a tyhle povídky mi připomněly Jirotkova Saturnina, při korektuře jsem se místy řehtala jako u Bočkovy Aristokratky.