Jak se stát nikým

Čteno paralelně s knihou Hlas ze San Piega a sledováním seriálu Pět Statečných (iVysílání). Zatímco v obou posledně jmenovaných počinech věci dávají smysl, hrdinové se chovají logicky, nad jejich životní moudrostí často nelze než žasnout, a láska je nadějí, která umírá poslední v zákopech mezi řádky, v knize „Jak se stát nikým“ lze žasnout snad pouze nad tím, kolik neplechy dokáže napáchat jedna jedovatá žába v průměrně inteligentní lidské mysli. Autor původně kvalitní komixové literatury o onanování se po svém intoxikačním probuzení a následném odchodu z kancelářského prostředí vydal nejen na degradující cestu od slam poetry ke standupu, ale zároveň také směrem vzhůru, do vesmírů zaplněných blábolením typu Deepak Chopra a výzvám jak z obálky časopisu Strážná Věž, vypouštěným z úst - k eugenice a rasismu inklinujícího - radikálního islamofoba Sama Harrise, který si slovo film asociuje s názvem Vetřelec. V souladu s převládajícím trendem v této názorové bublině tak často citovaná „nejnovější zjištění neurovědců“ podstupují stejný proces vulgární spiritualizace, jako výsledky práce teoretických fyziků v eintopfu Dr. Chopry. Požehnání Charvátově knize od Prof. MUDr. Jiřího Horáčka je šokující jen do chvíle, než si uvědomíte, že tento člověk se živí podáváním psychedelik za FO za účelem brain-hackingu, ačkoliv neuroplasticity a neurogeneze je v tom asi stejně, jako když se v pokročilém věku naučíte nové sprosté slovo. Co se jádra doporučované praxe týče, jde v podstatě o princip známý každému uživateli psychedelik, který strávil hodiny prohlížejíc si v nekonečném údivu vlastní ruku. Tedy každému. Přesvědčovací taktika je založena na osvědčených technikách prodavačů neo-advaity. Je namístě poznament, že už začínají vznikat neo-advaita harm reduction podpůrné skupiny zaměřené na zotavení se z těchto mozkových výplachů. Pokud jste ochotní nechat si naservírovat „Úvod do meditace stokrát jinak“ od klauna raději než od Královnina šaška (1985), knihu si přečtěte. Jakkoliv ubohé se může zdát nahrazovat myšlenky samotné myšlenkou, že myšlenky jsou jen elektrické výboje a stát se tak takzvaným „pozorovatelem“, v určitých případech vám to skutečně může zabránit vymýšlet různé kraviny, což může být úlevné. Bohužel jen do chvíle, než si uvědomíte, že svět je plný lidí, kteří to, čeho jste přijeli plní z jedenapůldenního workshopu Jiřího Chraváta za 9900 Kč (kde jste s vaničkou vylili i dítě), tak nějak dávno žijí. Akorát o tom, stejně jako o tom, jak souloží, veřejně nemluví.