Lady Hamiltonová

Jednoho lednového dne roku 1815 vstupuje do nuzného domku nedaleko Calais kněz, aby poskytl rozhřešení starší nemocné ženě, v jejíchž rysech lze rozeznat stopy dřívější krásy. Místo zpovědi žena prohlásí, že je Emma Lyonnová, 5. lady Hamiltonová, a předá knězi rukopis, v němž líčí své životní osudy a vyznává se ze svých pochybení, ba dokonce zločinů.

Daleko dřív, než Dumas napsal tento román, vyřkl následující slova: „Ach, krásná a osudová Emmo Lyonnová! Který autor se odváží sepsat drama vašeho života? Který básník se odváží vylíčit vaši rozmařilost, vaše výstřednosti a vášně? Důvěrnice neapolské královny! Milenko Nelsonova! Který soudce a který kat se odváží sestavit výčet vašich obětí?“ O deset let později se pak právě Dumas sám chopí své vlastní výzvy…

Vypravěčské umění Alexandra Dumase vdechlo románový život víc než třiceti tisícům postav, ale lady Hamiltonová mezi nimi září snad nejoslnivěji – což přesvědčivě dokládají tyto její „paměti“!