Vítězslav Nezval (* 26. května 1900, Biskoupky - † 6. dubna 1958, Praha) byl český básník, spisovatel, překladatel a spoluzakladatel poetismu. Autor se narodil v Biskoupkách na Moravě, posléze bydlel v Šemíkovicích, kde chodil do školy. Dále studoval osmileté gymnázium, jeden semestr Právnické fakulty v Brně, a posléze přestoupil na Filozofickou fakultu v Praze. Studia opět nedokončil. V roce 1922 spolu s Karlem Teigem vstoupil do Devětsilu, kde se podílel na založení poetismu, a stal se politickým iniciátorem Českého avantgardního hnutí. Vítězslav Nezval pracoval jako tajemník redakce Masarykova slovníku naučného, a následně se věnoval pouze spisovatelství a dramaturgii Osvobozeného divadla. Autor byl vášnivým cestovatelem, který navštívil mnoho evropských zemí, kde potkával surrealisty, a díky nim založil Skupinu surrealistů v ČSR, kterou po čtyřech letech působení rozpustil. Po druhé světové válce s angažoval v KSČ, a tvorba z této doby je poznamenána stylem budovatelské poezie. Nejznámější vydaná díla Vítězslava Nezvala: Manon Lescaut, Milenci z kiosku, Anička skřítek a slaměný klobouk, Jako vejce vejci, Kronika z konce tisíciletí, Zpěv míru, Z domoviny, Sbohem a šáteček, Básně noci, Podivuhodný kouzelník, Edison a mnoho dalších.
