Alexandr Sergejevič Puškin (* 6. června 1799 – † 10. února 1837) je známý jako básník, dramatik a prozaik. Lze o něm říci, že byl jeden ze zakladatelů novodobé ruské literatury. Jeho tvorba navazovala na preromantickou literaturu a zároveň se pokládá za zakladatelské dílo ruského romantismu, a to ve všech žánrových oblastech. V dramatické tvorbě se Puškin inspiroval Shakespearovou historickou truchlohrou. Za vrchol jeho tvorby bývá považována Piková dáma, v níž dokládá atmosféru, která panovala v jednotlivých vrstvách tehdejší ruské společnosti. Kromě Pikové dámy patří mezi jeho nejznámější díla Kapitánská dcerka a cyklus Bělkinovy povídky. Zabýval se také literární kritikou, působil jako publicista a vydavatel časopisu Sovremennik. Alexandr Sergejevič Puškin je však nejznámější svým básnickým dílem. Nejdříve byl hodně ovlivněn preromantismem, postupně se inspiroval byronovským stylem. Na jeho základě vzniklo také dílo Evžen Oněgin, který je románem psaným ve verších. V tomto díle je poprvé v Rusku ztělesněn motiv zbytečného člověka a jeho dilema mezi láskou a ctí. Řada jeho děl byla zhudebněna, například opera Evžen Oněgin a Piková dáma od P.I.Čajkovského. Dne 8. února roku 1837 Puškin bojoval s milencem své ženy a byl střelen do břicha. Ve vážném stavu byl odvezen domů a dva dny nato, 10. února 1837 umírá.
