Ani později, ani jinde

Knihy Odeonky jsou téměř sázka na jistotu. V této se setkáme s dvěma lidmi středního věku - Mathildou a Thibaultem, kteří jsou vyhořelí a vyčerpaní z práce. Není podstatné popisovat v tomto případě dost smutný příběh ale ten jazyk, styl psaní, to je požitek. Doslova jsem si vychutnávala každé slovo, každou větu. Nečekejte úplný happy end ale knihu, která pronikne hluboko do duše.

Příběh dvou obyčejných lidí ve víru velkoměsta. Mathilda, mladá vdova a matka, je příliš sama na své trápení, hlavně v práci, kde podléhá psychickému ponižování a šikaně. Thibault, terénní lékař, který se rozejde s přítelkyní a jeho cesty za pacienty mu zrovna optimismu nedodají. Vše se odehrává během jednoho dne a i tak je to hluboké a silné. Opět úžasná kniha. Styl autorky mi neuvěřitelně sedí a mám ho ráda. Její reálné vykreslení pocitů je neskutečné. Během chvilky budete s hrdiny soucítit a bude Vám s nimi smutno. Knížka, která Vás donutí k zamyšlení o tom, jak žijete. Jestli nejste jen smutnou postavičkou mezi milionem lidí, které denně potkáváte. Autorka odhaluje témata jako osamělost, nemoc, šikana, ať už přímo u hlavních hrdinů, nebo u pacientů Thibaulta. I na nich je ukázáno, kam dnešní společnost spěje a na co důležitého při tom zapomíná. Způsob, jakým je kniha napsána mi moc sedí. Ať už to jsou dlouhá souvětí, ve kterých se ukrývají všechny myšlenky a pocity hrdinů, tak i krátké, rázné věty, které ve Vás vyvolají realitu. Vše dohromady to je opravdu skutečné. Autorka přesně ví, co kde napsat, aby dosáhla silného pocitu a soucítění. Moc se těším na další knihy, které si od Delphine přečtu a Vám ji ke čtení moc doporučuji.