Mízožravci

Může obsahovat SPOILER Protože je autor plodnej v povídkové tvorbě, celkem jsem se těšila na jeho hororový román Mízožravci. První stránky, které nás uvedou jsou... hodně, hodně poutavé a tak se jede jednoduše dál. V příběhu se proplétají hlavně dvě časové roviny a nedá se říct, že je pokaždé jasné, kde se čtenář nachází. Často je to v textu jako PRÁSK a jinej rok. Nevadí... s velkým množstvím zeleného čaje není problém pokračovat. Nejzábavnější počteníčko je z dětských let hlavních hrdinů a jednoduše se připomene kniha TO od Krále. Co už je na románu slabší.... Pan Boček má bohatou slvoní zásobu. Někdy je až tak bohatá, že některá přirovnání jsou úsměvná. Kniha se nečte lehce ani hladce. Za to může velká míra popisování okolí, pohybů, myšlenek. V hororovém žánru spíše preferuji přehlednost a více místa pro bubáky a strašení. Což u Mízožravců prostě není. Některé pasáže jsou až přebytečné, což se týká hlavně vrcholu knihy. Nemohu říct, že by mě kniha svou hlavní dějovou linkou nebavila, zajímavé to rozhodně je. Ale troufám si říct, že Mízožravci jako povídka, by byla více údernější.