A zavaž si tkaničky

V souboru deníkových záznamů A zavaž si tkaničky se Roman Szpuk obrací k šumavské krajině a přírodě, pozoruje dění v okolí a zachycuje drobné každodenní příběhy.

Podobně jako ve své předchozí knize Chraplavé chorály (Stehlík, 2013), která byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého, i zde naplno odkrývá nevšední niterný pohled na svět. Bohatým jazykem rozvíjí klasické literární postupy, jakými jsou deníkové záznamy či básně v próze.
Tulák Szpuk v sobě nezapře romantického rozervance a citlivého básníka. Skrze výtvarné, hudební, teologické i meteorologické termíny reflektuje silné okamžiky v divoké přírodě, kam vyráží v jakémkoliv počasí a roční době. Zaměřuje se na tišší a hlubší stránku lidského bytí. Básníka (vypravěče) provází celou knihou nejčastěji dítě (Dominik) a blázen (Zdeněk). Děj se odehrává převážně ve Vimperku a okolí, na meteorologické stanici Churáňov a v Teplicích.