Video s dívkou drápající nehty víko své rakve patřilo k tomu nejhoršímu, co Zoe kdy viděla. Ještě víc ji však znepokojil popisek: Experiment číslo jedna. Ona i její partner, zvláštní agent Tatum Gray, dělají, co mohou, aby našli monstrum stojící za šokujícím videem, ale brzy se na webu objeví další a je nalezena druhá mrtvá dívka. Zoe má navíc plnou hlavu jiného vraha, který ji pronásleduje od dětství a teď se zaměřil na její mladší sestru. Vždy věděla, že ji práce může přivést předčasně do hrobu, ještě nikdy se ale neocitla v takovém nebezpečí. Navnaďte se ke čtení thrilleru V temnotě:
Bylo ještě moc brzy. Neměl kam spěchat, měl spoustu času.
Minimalizoval prohlížeč a dvakrát klikl na ikonku na ploše s odkazem na video. Na monitoru se objevila tvář mladé ženy zrovna ve chvíli, kdy se začala pomalu probírat. Když poprvé otevřela ústa, aby v hrůze vykřikla, cítil, jak v něm narůstá vzrušení. Snažil se na to video nedívat moc často. Dokonce i něco takového by mu mohlo častým opakováním zevšednět. Zatím ho to ale vzrušovalo úplně stejně, jako když to viděl poprvé.
Celé video od začátku do konce viděl jenom jednou. Vždyť také trvalo čtrnáct hodin. To byla podoba předtím, než ho sestříhal – syrový materiál, a musel uznat, že ne všechny části byly úplně skvělé. Například po celou dobu mezi 7:08:00 a 11:32:00 jenom bez hnutí ležela se zavřenýma očima. A po 12:35:23 se ta žena přestala hýbat už úplně.
Celkově to ale byl dobrý materiál, se kterým se dalo pracovat. Odhadoval, že definitivní sestřih bude mít takové tři hodiny.
Teď se ale ze všeho nejvíce chtěl uvolnit po dlouhém dni a věděl, které části videa pro to budou nejlepší. Pustil ho od času 3:42:00.
A když začala Nicole Medinová mlátit pěstmi do víka rakve nad sebou a znovu se rozkřičela, vzrušeně vydechl a přitáhl si krabici s papírovými kapesníky, kterou měl na stole…
***
Nicole Medinová byla unesena, zavřena do bedny a zaživa pohřbena.
Zoe měla dar. Dokázala vstoupit do mysli takového vraha, dokázala přemýšlet jako on, někdy se jí dokonce povedlo ho předběhnout a odhadnout, co udělá příště. Byl to ale dar, za který musela platit vysokou cenu. Často se jí totiž stalo, že nevstoupila do mysli vraha, ale do mysli oběti. A zůstala v ní uvězněna. Mohla sledovat poslední okamžiky jejího, a v tuto chvíli svého, života, vnímat je, jako by byly její vlastní.
A v případě Nicole se o to ani nemusela nějak snažit. Poprvé ale utrpení oběti viděla. Vklouznout do mysli Nicole Medinové v tom děsivém okamžiku jí přišlo stejně přirozené jako dýchat.
V té bedně byla tma, černočerná tma. Ležela na zádech, a když se pokusila pohnout kterýmkoliv směrem, narazila na stěnu. Vzduch okolo byl zatuchlý a plný prachu, a jak ubíhal čas, dal se stále obtížněji dýchat, což v ní vyvolávalo paniku.
Stěny se kolem ní svíraly a podtrhovaly to děsivé uvědomění si skutečnosti – je v pasti a neexistuje z ní žádná možnost úniku.
Jako dítě byla jednou Zoe s rodinou na výletě ve Vavřínových jeskyních. Šla jich tam velká skupina a Zoe byla nadšená a vzrušeně mávala baterkou. Potom ale museli všichni prolézt úzkou chodbičkou a žena, která se plazila před ní, v ní uvízla. Za Zoe se plazili ostatní, nevěděli ale, že ona nemůže dál, protože má zablokovanou cestu. Přímo fyzicky cítila masu jejich blížících se těl. Kolem ní se svíraly stěny, lidé jí blokovali cestu dopředu i dozadu – najednou nebyla schopna dýchat. Andrea, která se plazila za ní, do ní začala tlačit, aby ji popohnala, a Zoe musela vynaložit všechno úsilí, aby ji nenakopla.
Od té doby se vyhýbala jeskyním a tunelům, nepříjemně se cítila i v malých výtahových kabinách.
Ležela tedy teď v posteli, ve svých představách byla uvězněna v malém prostoru, všude kolem ní se vršily hory zeminy. V uších jí duněl její vlastní tep a plíce se do sebe v krátkých, hysterických nádeších pokoušely dostat vzduch.
***
Harry seděl v motelové hale, kterou si vybral jako místo, odkud bude hlídat ulici. A pak ji uviděl! Zoe si to rázovala po chodníku. Nejdříve ji skoro ani nemohl poznat, natolik se tričko a džíny, jež měla na sobě, lišily od věčných kalhotových kostýmů, jaké nosila v Chicagu. Potom ale pootočila hlavu a už nemohlo být pochyb.
Vymrštil se z gauče a vyběhl ven. „Doktorko Bentleyová!“
Zarazila se a začala se zmateně rozhlížet kolem sebe.
„To je milé, že se tu setkáváme.“ Harry umně do tónu, jejž použil, namixoval nevinnost a hrané překvapení. Zamířil přímo k ní.
Její pohled se na něj soustředil a on se zarazil na místě, necítil se úplně ve své kůži. Jako dítě měl vždycky strach z toho, že potká někoho, kdo mu dokáže číst myšlenky, kdo bude umět proniknout pohledem i do nejtemnějších zákoutí jeho duše. Když se setkal se Zoe, měl pocit, že takového člověka potkal, a všechny tyto jeho obavy opět obživly.
„Vy,“ zasyčela. „Co tu děláte?“
„Jsem tu jenom tak… vlastně pracovně,“ zašklebil se. „Bydlím tadyhle, v tom motelu. A co vy?“
Zamrkala a tváří jí problesklo zděšení, když jí došlo, co může znamenat jeho přítomnost zde. Když jí ale ten šok z tváře zmizel, napadlo Harryho, že je na ni vlastně moc pěkný pohled. S tou štíhlou šíjí a hustými tmavými vlasy trochu připomínala Sněhurku. Dojem roztomilosti se ale rozplynul, když se zadíval na ty podivné oči a na ten křivý nos. Ne, nebyla „roztomilá“, byla „uhrančivá“. V duchu si udělal poznámku, že na tohle slovo nesmí zapomenout, až s ní bude sepisovat rozhovor. Současně ale hned uvažoval o dalších adjektivech, jež by se nabízela. Úchvatná, poutavá, okouzlující… ne, okouzlující, to by znělo směšně.
„Jsem tu…,“ zaváhala. Konečně vyhrkla: „Z osobních důvodů.“
„Takže z osobních důvodů jste v San Angelu, aha? A předpokládám, že z osobních důvodů je tu i agent Tatum Gray?“
Dlouhou vteřinu se do něj propalovala pohledem. „Nemám vám co říct.“ Otočila se a vyrazila pryč.
Rozběhl se za ní. „To nevadí.“ Těžce dýchal. Zatraceně, ta ženská je ale rychlá. „Možná jenom malý komentář k článku, který vyjde zítra v novinách? Uvažuji o tomhle titulku: ‚V případu podezřelého úmrtí mladé ženy se policie ze San Angela obrátila na odbornici na sériové vrahy.‘“ Lapal po dechu, srdce i plíce ho z té námahy, kterou rozhodně neočekávaly, bolely. Tak rychle se nepohyboval už celé roky.
„Dodalo by to tomu článku atmosféru hned od začátku.“ Musel zvýšit hlas, aby překřičel dopravní ruch. Přidala do kroku, takže musel zase popoběhnout a k tomu mezi jednotlivými slovy, jež ze sebe vyrážel, zoufale nadechovat a vydechovat. „Doktorka Bentleyová…, známá tím, jak v Chicagu… pomohla při chycení Škrtícího funebráka… a neslavně proslulého Jovana Stokese…, odletěla i se svým partnerem…, zvláštním agentem Tatumem Grayem do San Angela. Přestože o svém pobytu… v tomto městě nechce mluvit…, je více než pravděpodobné, že to má co do činění… se smrtí devatenáctileté Nicole Medinové…“
Zoe zvolnila tempo a konečně se úplně zastavila. Těžce dýchající Harry se s vděčností zastavil také. Měl pocit, že se infarktu vyhnul jen o pár vteřin.
„… která byla… nalezena… za městem.“ Zatracené cigarety. Jednou budou jeho smrt. „Poté co… byla nahlášena… jako nezvěstná…“
„Mlčte.“ Otočila se na podpatku a postavila se mu čelem. Vypadala, jako že zvažuje, zda se nemá ve škrtícího zabijáka na nejbližších pár minut proměnit sama. „Nemůžete to nechat vyjít. Je to provokace a dezinformace.“
