6:00 – Spím.
7:00 – Stále ještě spím, a tak to jde ještě pár hodin. Mé ráno, vzhledem k době, kdy končím s překládáním textů, startuje až v dopoledních hodinách.
11:00 – Vyrážím z postele. Ranní v mém případě dopolední káva je naprostá nezbytnost.
12:00 – Jsem natolik vzhůru, že můžu jít nakrmit smečku domácích mazlíčků a následně sebe.
13:00 – Naskočí mi pracovní nástroje – počítač i mozek jsou na provozní teplotě. Kontrola všeho, jestli se třeba už neozvala korektorka, že má hotovo, případně redaktor s připomínkami a dotazy. Vždy se někdo ozve. Vyřeším tedy vše potřebné a většinou i mnohem více. Nezapomínám pochválit korektorku a redaktora, jak krásně vše stíhají.
15:00 – Pokračuji v rozpracovaném překladu Prachmistrů, je to takové „krvavé tažení“.
17:00 – Káva. Naprostá nezbytnost.
18:00 – Další debaty s redaktorem, pakliže již stihl připomínkovat již připomínkované připomínky. Odborní poradci z mého okolí již pomalu dorážejí z prací domů, lze je tedy kontaktovat k odborným poradám. Zahraniční autoři knih se často vyžívají v používání téměř nesrozumitelných odborných termínů, je tedy třeba zjistit, jak to říct česky a hlavně tak, aby význam pochopil i čtenář-neodborník, aniž by bylo nutné použít sáhodlouhý vysvětlovací aparát.
19:00 – Krmení dravé zvěře. Stejné smečky jako ráno.
20:00 – Po večeři jsou již i téměř všichni odborní poradci, někteří již odpověděli na vypečené dotazy, většina dokonce pochopila, na co se jich ptám. Jsou báječní.
Káva. Naprostá nezbytnost.
23:00 – Poslední průlet se psy, výborně to pročistí hlavu.
0:00 – Všichni odborní poradci a korektorka jsou již (předpokládám) v posteli. Jen redaktor je ještě ochoten ladit poslední drobnosti. Opět překládám.
5:00 – Začínají zpívat ptáci a vychází slunce. Je čas odložit „krvavé tažení“ a jít spát.
Napsat komentář