Chlapec recenze

Kam zmizela Samuelova matka

Určitě znáte přísloví „nesuď knihu podle obalu“. To v případě Chlapce za klíčovou dírkou není tak úplně možné, protože přebal je vážně povedený a přímo láká vzít knihu do ruky. Neobvyklý čtvercový formát, kvalitní papír a pěkné ilustrace uvnitř, to vše mě ještě víc navnadilo pustit se do čtení.

Příběh se odehrává začátkem šedesátých let na anglickém venkově či spíše na jeho okraji, v jednom velkém, starém domě. Sledujeme nekonečné trápení malého chlapce Samuela Claye, kterému bez rozloučení uprostřed noci před sto třinácti dny odjela maminka do Ameriky. Ze začátku se zdá vše naprosto jasné. Samuel žije s hospodyní Ruth, která se stará o něj a zároveň o celý dům. Každý den toužebně vyhlíží svou milovanou maminku. Čas od času mu od ní přijde pohlednice a může si tak v atlase pomocí špendlíků a malého člunu značit, kde se v Americe zrovna nachází. Postupně se však jeho zaoceánská lodička naděje pomalu začíná potápět do bahna pochyb a podezření. Je maminka opravdu na cestách? Proč se ani nerozloučila, proč se s ní nedá nijak spojit, proč nechala svého malého chlapečka samotného s nerudnou hospodyní a proč se stále ještě nevrátila?

Podezřívavý Samuel začne pátrat v domě po stopách své matky, objevuje netušená tajemství a možná se chystá odhalit velký zločin. Napětí pozvolna graduje a nálada je čím dál temnější. Chlapcovy pochyby podpoří i nejlepší (a jediný) kamarád ze školy, kterému se svěřuje. Za každým rohem starého sídla může číhat nebezpečí a je potřeba veškeré odvahy k hledání pravdy o tom, co se stalo s paní Clayovou. Je možné, že ve skutečnosti nikdy neodjela?

Autor knihy Chlapec za klíčovou dírkou mistrně vykresluje, jak se asi cítí bezbranný devítiletý kluk, kterému nikdo z dospělých nevěří a naráží na vlnu nepochopení. Chvílemi mě až mrazilo z vědomí, jak křehká je psychika nešťastného dítěte toužícího po své ztracené mamince. Jsou dvě možnosti, jak se na příběh dívat a podle toho očekávat rozuzlení. Ať tak či tak, závěr je celkem překvapivý, i když vyprávění končí na můj vkus příliš náhle. Ačkoli je Stephen Giles označován za autora dětské literatury, tato kniha je podle mého názoru zajímavá pro všechny věkové kategorie. Já jsem si její čtení a napětí při něm parádně užila.

Markéta Psohlavcová