AEROspeciál 23 Letecká válka 22.června 1941, 3. část - Proti vzdušným špiónům – plány na v
Autor: Miroslav Šnajdr
Nakladatel: Jakab
Vazba: Brožovaná
EAN: 9788076481398
Typ produktu: Knihy
Edice: AEROspeciál
Pořadí vydání: 1.
Série: Letecká válka 22.června 1941 (3.)
Objednací číslo: 0690142
Datum vydání: 2026/06
V další části širší série věnované 22. červnu 1941 budeme pokračovat v popisu událostí z let 1940 a 1941 vedoucích k osudovému střetnutí mezi oběma totalitními mocnostmi, a to zejména z pohledu historie letectví.
Vzdušná špionáž Luftwaffe vytvářela jeden z charakteristických prvků účelového partnerství Hitlerova...
Číst více Kniha
Cena v eshopu
199 Kč
178 Kč
169 Kč s PREMIUM
(Jak se stát členem?)V 16:50 na 4 prodejnách v případě rezervace
Doporučené tituly a kolekce
Ostatní si taky prohlížejí
Více o produktu
POPIS
PODROBNOSTI
KATEGORIE
O AUTOROVI
V další části širší série věnované 22. červnu 1941 budeme pokračovat v popisu událostí z let 1940 a 1941 vedoucích k osudovému střetnutí mezi oběma totalitními mocnostmi, a to zejména z pohledu historie letectví.
Vzdušná špionáž Luftwaffe vytvářela jeden z charakteristických prvků účelového partnerství Hitlerova Německa a Stalinova Sovětského svazu. Kampaň německých průzkumných letadel (se kterou jsme se seznámili v minulé části) byla dlouhodobá a nabírala stále intenzivnější podoby. Sovětské vojenské letectvo se na základě striktních Stalinových rozkazů zprvu chovalo vůči vzdušným vetřelcům mimořádně zdrženlivě. Situace se ale postupně měnila a na jaře 1941 již letecké operace související se špionážními lety Luftwaffe i protiakce VVS RKKA vedly k úvodním vzájemným střetům s prvními padlými letci.
Dokumenty podchycující mnoho událostí z let 1940 a 1941 zůstávají nadále nedostupné v ruských archivech. Vzhledem k charakteru tehdejšího sovětského režimu podle všeho mnohá rozhodnutí J. V. Stalina navíc ani podobu písemností nenabyla. Obojí se patrně týká i diktátorových záměrů s případným zapojením SSSR do probíhající války mezi Spojeným královstvím a jeho spojenci a podporovateli na straně jedné a nacistickým Německem, jeho satelity a fašistickou Itálií na straně druhé. Nicméně je známo, že v létě 1940 některé útvary sovětského vojenského letectva začaly nad Černým mořem nacvičovat dálkové operace pro údery proti cílům na Brity kontrolovaném Středním východě a na území neutrálního Turecka. Společně s touto zajímavou epizodou letecké historie si ozřejmíme výzbrojnou situaci u vzdušných sil Zakavkazského vojenského okruhu (ZakVO), který se nacházel v této exponované oblasti.
Jedním z paradoxů prvního dne operace Barbarossa byla přítomnost sovětského i německého vojenského letectva na území Finska, které ještě téhož dne deklarovalo svou neutralitu ve válečném střetnutí. Jaké bylo zákulisí i vyústění této neobvyklé situace, si přiblížíme v závěrečné kapitole. Seznámíme se s finskými dilematy, která přinášela jejich delikátní mezinárodní situace po skončení zimní války. Poznáme rovněž, jak obě bojující strany 22. června 1941 využily finská letiště. Přiblížíme si úvodní střetnutí mezi německými a sovětskými vzdušnými silami na Dálném severu za severním polárním kruhem i v prostoru Leningradu.
Vzdušná špionáž Luftwaffe vytvářela jeden z charakteristických prvků účelového partnerství Hitlerova Německa a Stalinova Sovětského svazu. Kampaň německých průzkumných letadel (se kterou jsme se seznámili v minulé části) byla dlouhodobá a nabírala stále intenzivnější podoby. Sovětské vojenské letectvo se na základě striktních Stalinových rozkazů zprvu chovalo vůči vzdušným vetřelcům mimořádně zdrženlivě. Situace se ale postupně měnila a na jaře 1941 již letecké operace související se špionážními lety Luftwaffe i protiakce VVS RKKA vedly k úvodním vzájemným střetům s prvními padlými letci.
Dokumenty podchycující mnoho událostí z let 1940 a 1941 zůstávají nadále nedostupné v ruských archivech. Vzhledem k charakteru tehdejšího sovětského režimu podle všeho mnohá rozhodnutí J. V. Stalina navíc ani podobu písemností nenabyla. Obojí se patrně týká i diktátorových záměrů s případným zapojením SSSR do probíhající války mezi Spojeným královstvím a jeho spojenci a podporovateli na straně jedné a nacistickým Německem, jeho satelity a fašistickou Itálií na straně druhé. Nicméně je známo, že v létě 1940 některé útvary sovětského vojenského letectva začaly nad Černým mořem nacvičovat dálkové operace pro údery proti cílům na Brity kontrolovaném Středním východě a na území neutrálního Turecka. Společně s touto zajímavou epizodou letecké historie si ozřejmíme výzbrojnou situaci u vzdušných sil Zakavkazského vojenského okruhu (ZakVO), který se nacházel v této exponované oblasti.
Jedním z paradoxů prvního dne operace Barbarossa byla přítomnost sovětského i německého vojenského letectva na území Finska, které ještě téhož dne deklarovalo svou neutralitu ve válečném střetnutí. Jaké bylo zákulisí i vyústění této neobvyklé situace, si přiblížíme v závěrečné kapitole. Seznámíme se s finskými dilematy, která přinášela jejich delikátní mezinárodní situace po skončení zimní války. Poznáme rovněž, jak obě bojující strany 22. června 1941 využily finská letiště. Přiblížíme si úvodní střetnutí mezi německými a sovětskými vzdušnými silami na Dálném severu za severním polárním kruhem i v prostoru Leningradu.
Autor:
Nakladatel:
Série:
Pořadí v sérii:
3.
Edice:
Typ produktu:
Knihy
Vazba:
Brožovaná
Datum vydání:
25. 06. 2026
Pořadí vydání:
1.
Jazyk:
česky
Výška:
298 mm
Šířka:
230 mm
Hloubka:
5 mm
Hmotnost:
256 g
Počet stran:
52
Ean:
9788076481398
ISBN:
978-80-7648-139-8
























































