Mika Waltari (1908 - 1979), nejznámější finský spisovatel dvacátého století, vstoupil do literatury jako básník hlásící se k programu avantgardního sdružení „Nositelé ohně“. Svůj první román, nazvaný Má velká iluze, vydal již ve dvaceti letech; jeho další tvorba pak jasně ukázala, že Waltari je spisovatelem mnohostranným, jenž dokáže stejně tak dobře psát o rodných Helsinkách, jako o pochmurném finském venkově a který svůj talent uplatní v natolik rozdílných žánrech, jako jsou velkolepé historické fresky, detektivní romány, psychologické prózy, pohádky, básně, cestopisy nebo nábožensky zaměřená pojednání. Ač Miku Waltariho proslavily především rozsáhlé poválečné romány těžící ze světové historie (Egypťan Sinuhet, Tajemný Etrusk, Pád Cařihradu nebo Nepřátelé lidstva), jedním z jeho nejprůkaznějších uměleckých počinů je dvojice knih Cizinec přichází (česky poprvé 1941, podruhé v novém, moderním překladu v roce 2005) a na ni navazující Dohra (česky poprvé roku 2006). Knižní klub dále vydal trojici Waltariho detektivek Kdo zavraždil paní Skrofovou?, Omyl komisaře Palmua a Hvězdy to řeknou, romantickou novelu Zázračný Josef a knížky pohádek Čínská kočka a Bílý slon.
