Za okrajem světa

Co když všechna náboženství světa měla jeden zapomenutý pramen?

Roku 1598 se český šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic vydává na pouť do Jeruzaléma. Opouští domov, děti i svět, který dosud znal. Jeho cesta, inspirovaná skutečným putováním jednoho z nejpozoruhodnějších mužů své doby, však brzy přestává být jen poutí ke svatým místům. Na cestě přes Alpy, Benátky a nebezpečné vody Středozemního moře se k němu připojují muži z různých koutů Evropy. Každý z nich nese vlastní ztrátu, pochybnost nebo tajemství. Spojuje je však stále silnější pocit, že jejich cesta vede k něčemu mnohem staršímu, než je samotné křesťanství. V renesanční Evropě se totiž mezi učenci šíří myšlenka o pradávném učení, prisca theologia. O víře, kterou měli znát už Hermes Trismegistos, Mojžíš nebo Pythagoras a z níž se prý zrodila všechna náboženství světa. Stopa tohoto zapomenutého poznání vede k legendě o klášteře, který mizí beze stopy a zase se objevuje. A také k tajemnému rukopisu, o němž se šeptá jen mezi zasvěcenými – k Thovtově knize. Poutní cesta se tak pomalu mění v pátrání po tajemství, které může změnit víru poutníků i jejich pohled na dějiny světa. Za okrajem světa je historický román inspirovaný skutečnou cestou Kryštofa Haranta. Je to příběh o Evropě na prahu nového věku, o víře, která hledá svůj původ, a o cestě, která vede dál než k hranicím mapy.