Plný dům

Novinka Jojo Moyesové za mě byla hlavně na začátku poměrně depresivní, protože sledovat spisovatelku po čtyřicítce, kterak se snaží zvládat život samoživitelky poté, co ji manžel opustí kvůli mladší ženě, navíc krátce po tom, co napsala knižního rádce na šťastné manželství, navíc má finanční potíže, na hlavu jí padá zchátralý dům, který kdysi s manželem koupili s tím, že ho zrenovují, ale jaksi k tomu nikdy nedošlo (nejvíc řeší ucpané odpady), má spisovatelský blok a k tomu dvě dcery – jednu puberťačku a k tomu upřímného malého drobka, a psa, který štěká a útočí na všechno, co se objeví na obzoru. No a aby toho nebylo málo, nastěhuje se k nim do domu nejen její otčím, protože krátce poté, co ji manžel opustil, jí ještě zemřela maminka, a on nechce zůstávat v jejich domě sám, ale také její biologický otec, Američan a kdysi dávno herecká hvězda jakéhosi sci-fi seriálu, kterého neviděla od doby, kdy jí bylo asi osm, a který by jinak skončil jako bezdomovec (nebýt lítosti, myslím, že by si ho Lila nikdy domů nepustila). Úplně jsem v té snaze nějak se vyrovnat s tím, že její dcery přestávají být pro svého otce prioritou a že jeho nová přítelkyně bude, ať už chtějí nebo ne, patřit do jejich života, viděla reálné situace mých kamarádek. Naopak dějová linka s biologickým otcem byla pěkně lidská a nadějeplná (jakože nic v životě není úplně černobílé). Celkově je to fajn společenský román, který hezky citlivě nahlíží na tyhle každodenní problémy ze všech úhlů a snaží se (stejně jako hlavní hrdinka) najít nějakou smírnou cestu, jak se s tím vším vyrovnat.

Tuhle spisovatelku mám moc ráda. Kniha má krásný děj a moc pěkně se čte.

Moyesová je prostě TOP. Její knihy , zde Plný dům, čtu jedním dechem. Píše hravou formou,která vás vtáhne do děje a vy příběh žijete spolu s Lilou.Její otec vás baví svými výstřelky a držíte mu palce, aby si s dcerou k sobě našli cestu. Mám od Jojo M. všechny knihy a ani jedna mě nezklamala.