Když tady byl Haru

Knížka se mi líbila. Byla dobře napsaná, originální a hlavní hrdina mi docela sedl. U konce jsem se skoro rozbrečela a jsem ráda, že to nakonec dopadlo docela dobře. Co mi ale v jednu chvíli vadilo, bylo Erikovo chování. Miloval Harua, ale přesto se začal tahat s Christianem a později i s Nikem. Bylo mi Harua fakt líto, zvlášť když byl Erik na mol a choval se k němu hnusně.

Tuhle knihu jsem dlouho rozdýchávala. Přečetla jsem ji jedním dechem. To co autor napsal je neskutečně reálný příběh, plný zvratů a smutku. Řeší těžká témata, halucinace atd. Při čtení sice musíte hodně přemýšlet, ale jde to samo. Rozhodně si připravte kapesníčky. Budete je potřebovat.

Tak to byl skutečný zážitek. Moje první knížka od tohoto autora a určitě ne poslední. Už ted se chystám přečíst jeho první dílo Ahoj, tady Sam. Děj je opravdu dobrý, nemám slov, co k tomu říct. Skutečnost, že někdo má tak dobrý cit k napsání je fascinující. Zaujala mě ještě jenom z popisku a pohltil mě do jeho světa úplně na tři dny. Dustin Thao umí překvapit. Nečekala jsem určitě takový závěr, jelikož jsem celou dobu měla jiná představení o tom, jak by to mohlo skončit a žádný z těch se nenaplnil. Přižnávám, že občas naivní hlavní hrdina Erik mě naštval, ale po závěru jsem ho začala chápat. Taktéž musím upozornit, že mi chyběly informace. Chtěla jsem se dozvědět víc toho. Ale je možné, že to autor nechal takhle naschval. Moc dobrý. Ještě mi zůstane v myšlenkách nadlouho. Děkuji Dustinu Thaovi za tento neskutečný zážitek a těším se na jeho další díla.