Světlo nad oceánem

Romány Mary Ellen Taylor pro mě nejsou neznámé, přečetla jsem vše, co u nás vyšlo a stále mě překvapuje, jak jí to jde krásně od ruky. Mám moc ráda tyto oddechové příběhy, které v sobě mají nádech historie, a úplně nejvíc miluji, když se v knize objeví starý dům nebo sídlo, které někdo zdědí i když celý život netušil, že osoba, která jí takovýto dům odkázala vůbec, kdy žila. A toto Mary Ellen umí dokonale. Zatím se jedná o první knihu, která byla trochu pomalejší. Opět zde máme dvě časové linie, ta ze současnosti mi tentokrát přišla zajímavější a to u Mary nebývá zvykem, většinou si nedokážu vybrat, která linie příběhu se mi líbila víc. Ale i tak se četla úžasně, moc ráda jsem se za Ivy a Ruth vracela. Nechybí zde romantická linka, jak už jsme zvyklé, ale to k tomu patří, bez toho by to nebylo ono a vlastně i kvůli tomu to všechny čteme, že? Kdo chcete tyto romány zkusit, určitě začněte třeba Domem v zátoce. U knih si 100% odpočinete a budete nadšené. Moc doporučuji jak tuto knihu, tak i ostatní knihy autorky. Mám je moc ráda.