Čáp nejni kondor

Třináct autobiografických povídek o dětství svébytné písničkářky, muzikantky a textařky Radůzy přesvědčivě a s humorem načrtává realitu sklonku 70. let. Líčí dětství na venkově očima hubené svéhlavé holčičky, která už ve svých čtyřech letech má na život jasný názor, a jejím prostřednictvím vypráví historky rodinné i vesnické a vykresluje citlivý literární obraz svých prarodičů i rodinných peripetií. V povídkách s lapidárními názvy (Veranda, Kondor, Zavinovačka atd.) vykresluje babičku a dědu a především jejich venkovský způsob života - od všudypřítomného koloběhu: pouť, narozeniny, práce na dvoře, zabíjení králíků, nemoci psů, malé vesnické katastrofy, po nepodstatné detaily, které však dodávají textu naprosto hmatatelný rozměr a přenášejí nás do atmosféry vesnice, která dnes už v podstatě zanikla. Radůza vládne temperamentním prozaickým talentem, který v tomto případě oživila i krajovým nářečím z východních Čech. A stejně jako ve svých písňových textech dokázala i zde vytvořit výborný koncentrát nabitý energií.