Ostrov tajemství

Angie je 37 let, žije v Londýně a ráda by poznala rodinou historii, ale její matka se o ní odmítá bavit. Jednoho dne se rozhodne, že se vydá na prosluněnou Krétu za svou rodinou a chystá se odhalit všechna tajemství. Dozví se tak, jak probíhala druhá světová válka na Krétě a pozná i silnou lásku v její rodině. Uf, tato kniha mi dala zabrat. Podle anotace jsem se těšila na takový příběh, jaký mám ráda. Rodinná tajemství, historie, krásy ostrova, ale bohužel jsem dostala příběh, který jsem protrpěla. Ze začátku je kniha psána hodně jednoduše jakoby až dětsky. Po chvíli přijde historická linka, která nás zavede do období druhé světové války, ta je naopak hodně drsná a nelítostná a v závěru si čteme v podstatě romantický příběh. Měla jsem pocit, jako kdyby knihu napsalo několik různých spisovatelů. Někdy je na škodu více linií vyprávění. Kdyby se autorka zaměřila pouze na tu historickou část, více jí rozvedla, více propracovala, bylo by to skvělé. Takto mi přišlo, že chtěla dát do příběhu co nejvíce zápletek, až se do toho zamotala a celé to překombinovala. Celé to pro mě bylo neuvěřitelné, při čtení jsem často kroutila hlavou a jen jsem si říkal: Tak takto tedy ne. Už jen to, že hlavní hrdince bylo 37 let, ale neustále se chovala jako malé dítě. Pak také tajemství, které rodina měla, tak si ho během jednoho odpoledne vysvětlili a celá čtyřicetiletá historie byla najednou zapomenuta. Díky tomu, že knihy neodkládám, jsem se prokousala příběhem až na konec, ale bohužel, za mě tedy ne. To nejlepší na knize je ta nádherná obálka, která však s příběhem vůbec nesouvisí. Už jsem viděla i nadšené reakce na knihu, je mi jasné, že každá kniha má svého čtenáře, i tato si najde své příznivce, ale já se tentokrát s autorkou bohužel vůbec nepotkala.