Ani ne pět minut

Lidské osudy a rodinné kořeny mohou mít svá temná místa a ovlivnit hned několik generací. Když umírala Lukášova matka, stále zmiňovala místo Baška Voda. Po její smrti se Lukáš rozhodl odhalit tajemství a vydává se se svou dospívající dcerou do Chorvatska. Autorčiny předchozí knihy – Esterčini otcové a Láska za ostnatým drátem – jsou velice oblíbené. Dlouho jsem si chtěla některou z nich přečíst, ale než se tak stalo, dostala se mi do ruky její novinka Ani ne pět minut. S velkým očekáváním jsem se do knihy pustila, bohužel však velké nadšení se nekoná. Když se ponoříte do příběhu, za chvilku si myslíte, že víte, jak to celé dopadne, ale autorka si se čtenářem pěkně pohrává. Věřte, že nic, co se na první pohled zdá jasné, tak nemusí být. Děj graduje a šokuje. Střídají se tu vypravěči i doba. Moc mě bavily ty části, ve kterých vzpomínala Lukášova matka na to, co prožila. Se samotným Lukášem jsem měla velký problém – od začátku knihy mi byl nesympatický a bohužel se to za celou dobu příběhu nezměnilo. To hodně ovlivnilo mé dojmy z knihy. Jak je u autorky obvyklé, narazíme tu na velmi vážné téma. Já osobně hodně prožívám, když čtu o podobných situacích. Tady mě to však nezasáhlo a obávám se, že to bylo právě kvůli tomu, jak mi nesedl hlavní hrdina. Toto je však můj osobní problém a věřím, že pokud se do Lukáše dokážete vcítit, tato kniha vás rozhodně zasáhne.