Sběratelka příběhů

Tohle bylo tak jiné, tak krásné, ale zároveň smutné. Já jsem od přírody pozitivní člověk, takže jsem si z příběhu vzala velké poučení a mám radost, že jsem po knize sáhla a přečetla ji na jeden zátah. Poslední dobou se na mě sypou knihy, ve kterých je hlavní role povolání uklízečky - tohle je už třetí v pořadí a čtvrtá na své přečtení právě čeká. Obálka opět úchvatná, dokonalá a krásná. Ale i uvnitř je příběh velmi podařený. Celou dobu při čtení mě nenásilně nutil přemýšlet, nad svým životem. V knize je plno povedených citátů, které se autorce povedly zakomponovat do děje tak, že jsem z nich neměla rušivý pocit, právě naopak. "Nevyprávějte příběhy hluchému" "Co když v životě nejde o to mít nějaký příběh? Co když jde o to, aby člověk udělal aspoň jednu věc, za kterou se pak může s hrdostí ohlédnout?" Hlavní hrdinka Janice Hope (naděje), jak už je i z názvu patrné, celý život sbírá příběhy a to především cizích lidí. Celou dobu jsem si kladla jednu otázku za druhou, proč to dělá? Proč nežije svůj život a proč má potřebu žít životy jiných Na všechny své otázky jsem odpovědi dostala a jsem nadšená. Krásné, příjemné čtení s velkým přesahem. Nebude to čtení pro všechny, ale těm kterým to sedne, mají jistotu, že dostanou neskutečný zážitek. Autorčin styl psaní mě baví a určitě bych byla moc ráda, kdyby něco dalšího napsala.

Mám rozečteno, kniha je poutavě napsána.