Eva tropí hlouposti

Bláznivý kolotoč plný překvapení a humoru roztáčí dívka s andělskou tváří a čertovskými nápady... Málokdo nezná alespoň filmovou verzi humorného příběhu, který se točí kolem loupeže a námluv a v němž se pomalu každý druhý vydává za někoho jiného. V zámku obývaném rodinou továrníka Záhorského najdou pod různými záminkami útočiště italský hrabě, okouzlující sekretářka a schopný tajemník, kteří žádným hrabětem, sekretářkou ani tajemníkem nejsou. Za zády skutečné vládkyně domácnosti, přísné paní Emílie, a za ochotné účasti její rozverné neteře Elišky se začne odvíjet situační komedie plná nečekaných zvratů, jejímž středobodem je rozpustilá Eva, která žije v sousedství se svým starším bratrem a laskavou tetičkou. Navzdory četným nedorozuměním a nešťastným náhodám však ztřeštěný příběh směřuje k neodmyslitelnému happy endu... Nejznámější próza úspěšné autorky humoristických románů se zaslouženě dočkala mnoha vydání a její filmová verze patří do zlatého fondu české kinematografie. „Autorka (...) staví na situační a jazykové komice, na charakterizaci výrazných figurek (nezbedné děti, ztřeštěná dívka, netradiční babička, despotická chůva, smolařský mládenec) a s nadsázkou využívá nejen tradičních schémat zvoleného žánru (prudké dějové zvraty, převleky, záměna osob), ale i postupů inspirovaných filmovou groteskou (...).“ – Blanka Hemelíková a Pavel Janáček, Slovník české literatury po roce 1945 „Příběhy o ztřeštěných a emancipovaných dívkách se zlatým srdcem jsou mnohdy zpestřeny detektivní zápletkou a situační i jazykovou komikou (...). Milostná tematika proniká i do autorčiných próz humoristických, v nichž je zřejmá inspirace anglickým literárním humorem (...).“ – Marie Uhlířová a Stanislava Mazáčová, Lexikon české literatury 4/II