Smrt na kůru

Seskočili do pekla protektorátu. Kdo selže, prolije krev… Chybou pilota skončil výsadek Out Distance 28. března 1942 až za Telčí, což „balonovým agentům“ zkřížilo plány. Zatímco desátník Ivan Kolařík na nezkušenost záhy doplatil, nadporučík Adolf Opálka se coby velitel akce přesouvá protektorátem nehledě na remcání rotného Karla Čurdy. Napětí mezi nimi vytváří kontrapunkt náhledu na okolnosti, jež se dosud ocitaly ve stínu hlavní linie příprav atentátu na smrtihlava Heydricha. Přes Lázně Bělohrad, Pardubice a Žižkov vedou rozkazy až do libeňské zatáčky, kde 27. května vyvrcholil odpor našeho odboje. Odhodlání nesmí selhat! Ani navzdory pochybám, nakolik šlo o akt prozřetelný, neboť běsnění nacistů ihned krvavě postihuje obětavé podporovatele parašutistů, nevinné Lidice a tisíce dalších vlastenců. Smrt představuje i pro Opálku vyústění morálního rozhodnutí, se kterým voják chtě nechtě počítá, a v bitvě o kostel v Resslově ulici ráno 18. června už se spolubojovníky nemá kam ustoupit. Což neplatí o Čurdovi… „Skutečnost byla pro parašutisty mnohem horší, než na co je v Anglii vycvičili. Vácha detailně vykresluje jak rostoucí beznaděj odbojářů v přímé konfrontaci s gestapem, tak vnitřní motivace.“ – Respekt. „Všichni se bojí. Bojí se, co se stane, pokud to těm dvěma vyjde. Bojí se, co se stane, pokud to těm dvěma nevyjde. Bojí se, co se stane, pokud se to ke gestapu dostane dřív, než se k tomu odhodlají.“ Opálka se hořce rozesmál. „Pak v každém případě vypukne peklo.“ – ukázka z románu.