Všechno se v dobré obrátí

Pěkná sonda do mužské duše, která může být sice docela nesnesitelná, ale taky překvapivě citlivá. A kdo z nás se nehledal a nepochyboval o sobě? Zasazení do devadesátek mi přijde nápadité, text je velice čtivý a vtipný. A ta filozoficko-psychologická pojednání jdou občas docela na dřeň, vlastně je to překvapivé, jak se na zdánlivě splavné vlně lehkého čtení objevují hloubky, které nutí k zamyšlení. Možná nemusí někomu sedět žánr nebo téma, ale jedno je jisté: ten člověk psát umí.

Pojďte se vrátit do devadesátých let, na přelom roku 1992 a 1993, kdy se rozdělí naše republika. S Danielem, novinářem, se v knize podíváme na ostrov Tenerife. Je to jeden z prvních československých zájezdů na tento ostrov a Daniel tu mapuje, jak krásy kanárských ostrovů, ale poznává i nové přátele, s kterými nad sklenkou něčeho dobrého diskutuje o tom, kam se bude budoucí Česká republika ubírat. Jelikož jsem v devadesátkách vyrostla, u knihy jsem vůbec neváhala a těšila jsem se, že si připomenu tu krásnou dobu. Při čtení jsem si zavzpomínala i jsem se zasmála. Poznáme, jak pomalu na svět přicházel internet i mobily. Sama jsem zažila cestování bez mobilů a bylo to naprosto normální, v dnešní době už je to téměř nepředstavitelné. Krásně popsané první setkání s oceánem. Opět jsem zabrousila ve vzpomínkách. Autor to skvěle popsal, neboť podobné pocity jsem měla i já. V knize se střídají vtipné historky a momenty s až filozofickými myšlenkami. Máte tu pohodu u bazénu i dobrodružství při cestování na ostrově. Je tu přátelství i láska. Je tu prostě od každého něco, každý si tu najde to své. Musím říct, že mi úplně nesedl autorův styl, nedokázala jsem se pořádně začíst. Určité pasáže mě bavily moc, některé méně. Pokud se chcete vypravit ve vzpomínkách zpět do devadesátek, nebo pokud chcete poznat, jaké to tenkrát bylo, rozhodně je tato kniha dobrou volbou.