Duchové rodiny Folcroftů

Super

Bohužel musím říct, že tenhle kousek je od Darcy nejslabší, a to nejen tloušťkou knihy, ale i příběhem. Jistě, stále je to knížka, která se skvěle čte a stránky vám ubíhají před očima, ale zápletka a její vyvrcholení lehce pokulhávaly. Došlo sice na několik děsivých momentů, ale už na mě nepůsobily tak, jako to bylo u předchozích knih. Finální odhalení pravdy se mi líbilo, to ano, ale opět to na mě nemělo takový ten ohromující „wow efekt.”

Můj hlavní pocit po dočtení? Zklamání, jinak to nejde. Všechny tři její předchozí knihy, co u nás vyšly, mě vždy dokázaly vystrašit. Ale tady? Tady je škoda, že je knížka tak krátká. Darcy z ní mohla vytřískat tolik, kdyby přidala několik stránek. Protože u tohohle jste pomalu ani nestihli mít nějaký strach o ty děti. Duchy jste si taky moc neužili. V tom nejlepším, kdy to vypadalo na bomba knížku, kde se budete bát o hlavní hrdiny, to rychle začalo a rychle skončilo, což mě až zamrzelo, jelikož Darcy umí vyděsit. Nevím co se tady stalo. Za mě tohle byl takový průměr, neurazí ani nenadchne. A bohužel se musím přiklonit k těm, kteří Folcrofty řadí k nejslabší knize od Coates. Pokud chcete jednohubku k pochmurnému čtení a nemáte vysoká očekávání, potom s chutí do ní.