Konec aneb Začátek

Příběh o smrti a zrození. Autorčin příběh, kdy se stará o umírajícího tchána, sama je přitom těhotná a má deprese. Příběh, který otevřeně mluví o smrti. Autorka nám ukazuje všechny svoje pocity a myšlenky a také to, že umírání, není žádné tabu. Po přečtení knížky Ženy z Bohnic jsem věděla, že si v budoucnu přečtu i další knihy autorky. Ten čas právě nastal a já jsem stejně spokojená, jako u její prvotiny. V této knize nás autorka vtáhne do příběhu a už nepustí. Při čtení jsem měla pocit, jako kdybych si s ní někde povídala, nechala ji vymluvit a vyplakat na rameni. Tím mi celý příběh připadal strašně blízký. Navíc je to opravdu něco, co se může stát každému z nás. Smrt a zrození jsou neustále kolem nás. Je to smutné a dojemné čtení. Autorka nic neskrývá, je to reálné, někdy až drsné. Kromě samotného příběhu nám tu odhaluje své myšlenky, pocity, sny. Je to malá, útlá knížečka, která nám však může předat hodně. Nemyslím si, že kniha sedne všem, ale pokud najde ty správné čtenáře, třeba jako mě, může Vám hodně dát.