Průřez

Gerhard Rühm (*1930) patří ke klíčovým postavám evropské literární neoavantgardy. Studoval hudbu, specializoval se na dodekafonii a orientální hudební postupy, v padesátých a šedesátých letech byl členem legendární Wiener Gruppe, později působil v Berlíně a Hamburku, dnes žije a tvoří v Kolíně nad Rýnem. Jeho tvorba se vyznačuje intermediálními průniky mezi jazykem a hudbou, také mezi jazykem a obrazem. Píše poezii, prózu, dramatické texty, skladby pro klavír, vytvořil řadu pozoruhodných rozhlasových her, šansonů a hudebních kompozic, vizuálních skladeb, koláží, grafik. Jeho texty vycházejí z jazykově reflexivních směrů, jako je konkrétní poezie nebo dadaismus, v období Wiener Gruppe jsou patrné též vlivy surrealismu nebo černé romantiky. Rühm dodnes dokáže provokovat: mj. důmyslně pracuje s pornografickými motivy, střílí si z křesťanství, často vzývá estetiku ošklivosti, vulgarismu či banality. Provokace u něj ovšem nikdy není samoúčelná, z principu poukazuje na to, že v zásadě neexistuje nic, co by se nemohlo stát součástí poetického univerza. Při veškerém mediálním a tematickém rozpětí je však Rühm paradoxně minimalistou, tvůrcem, který dokáže vykřesat poetický účinek z pouhého jednoduchého tahu tužkou či správně vlepeného slova. V centru jeho tvorby stojí vždy co nejvyšší smyslovost či sensoričnost estetického vnímání, maximální kontakt s jazykem a jeho rovinami v čase a prostoru.