Co neodvál ani čas

Životní příběhy tří žen se odehrávají na konci minulého století. Od nezralého tápání na přelomu šedesátých a sedmdesátých let až po věk, který přináší – když ne moudrost – tak alespoň nadhled. Laděna, Kamila a Ilona. Jsou každá jiná, jinak vnímají a prožívají lásku, manželství, mateřství, ale i těžkou nemoc, sociální a politické změny nebo problémy v zaměstnání. Všechny pocházejí z malé, odlehlé vesničky v Polabí, odkud se v mládí snažily co nejdříve uniknout, aby se tam pak po zbytek života s pokorou vracely. Právě tam se sejdou po dlouhé pauze při povodních v roce 2002. Život ještě zdaleka nemají za sebou, dokážou si vychutnat jeho radosti, ale trapasům a průšvihům z mládí se teď už mohou smát. * „Jsou lidé, kteří shromaždují důvody, proč to nejde. A jsou lidé, kteří – i když to nejde – hledají způsob, jak by to přece jen šlo,“ říká Kamila. „Já patřím k těm druhým.“ * „Nevyslovujte tu stupidní větu: Proč se to stalo právě mně? Proč zrovna já? Rozhlédněte se! Každý má nějaké trápení a polovina z nich je větší než to vaše,“ říká Laděna. * „Život není vytyčený cíl v dálce, k němuž se plahočíme a cestou přitom odstrkujeme drobné radosti všedních dní. A říkáme si, že na ně bude čas, až dosáhneme cíle. Nebude, užijme si je hned!“ říká Ilona.