Konec poručíka Borůvky

Nové příběhy smutného detektiva, kterého čtenáři již znali z knih Smutek poručíka Borůvky (1966) a Hříchy pro pátera Knoxe (1973), napsal Josef Škvorecký v polovině sedmdesátých let. V době, kdy už bylo jasné, že pobyt v exilu se autorovi - stejně jako dalším desetitisícům posrpnových exulantů - poněkud protáhne, vracel se Josef Škvorecký domů alespoň prostřednictvím hrdinů svých knížek. V případě poručíka Borůvky to ale zřejmě nebyl návrat úplně příjemný. Praha, okupovaná od srpna 1968 "spojeneckými" vojsky, se stala místem zločinů s politickou motivací, ale i s politickým "krytím", vůči nimž je i ten nejdůvtipnější detektiv bezmocný. A protože poručík Borůvka nenosil hroší kůži a se zločinci nespolupracoval, nemohla jeho kariéra tehdy skončit happyendem. Šest Borůvkových případů z konce šedesátých a počátku sedmdesátých let připomíná dobovou atmosféru až nepříjemně naléhavě.