Josef Váchal (* 23. září 1884 - † 10. května 1969) byl českým básníkem, spisovatelem ilustrátorem, malířem, grafikem, sochařem a řezbářem, který byl částečně ovlivněn expresionismem, naturalismem a secesí. V roce 1902 se Josef Váchal vyučil knihvazačem, a po absolvování školy pracoval jako knihařský dělník v Bělé pod Bezdězem. Po návratu do Prahy byl svým strýcem Mikolášem Alšem doporučen do soukromé malířské a grafické školy Aloise Kalvody, kterou navštěvoval jeden rok. Následně si přivydělával kreslením pohlednic a příležitostným vázáním knih. Josef Váchal se zaměřoval zejména na grafiku, ve které se snažil formovat nové postupy - barevný dřevoryt. Autorovy knihy: Receptář barevného dřevotisku, Šumava umírající a romantická, Mor v Korčule, Krvavý román, Ďáblova pohádka aneb Přírodopis strašidel, Malíř ve frontě, Magie a mnoho dalších. Po nástupu komunistického režimu se dostal do izolace a zapomnění, a až po roce 1989 byl rozsah a význam autorových děl znovu veřejností objeven. Teprve chvíli před smrtí v roce 1969 obdržel titul Zasloužilý umělec, který lhostejně a chladně přijal.
