Odvaha doufat

Barack Obama jako hlavní řečník na bostonském konventu Demokratické strany v červenci 2004 uchvátil svým projevem, jehož prostřednictvím se obracel ke všem Američanům bez ohledu na politické přesvědčení či barvu pleti. V myslích posluchačů zakotvila zvlášť jeho slova „odvaha doufat“, kterými připomněl, že bez ohledu na všechny konflikty a zápasy vyskytující se v historii Ameriky byl lid této země vždy veden v duchu zarytého optimismu v budoucnost. V knize Odvaha doufat vyzval Obama – tehdy ještě jako senátor za stát Illinois – k vytvoření odlišného druhu politiky, jež by dokázala naplnit očekávání obyčejných lidí, unavených už věčným hašteřením politických stran a znechucených „nekonečným řinčením zbraněmi“, jaké je k vidění v kongresových politických půtkách nebo při předvolebním boji. Taková politika konsensu by měla být založena na důvěře a vzájemnosti. S překvapivou sdílností, vytříbeností i sebekritickým humorem tato kniha popisuje nejen vizi, jak by americká společnost dokázala překonat vnitřní rozpory a vypořádat se s konkrétními problémy, ale také rozličné společenské tlaky, které dokážou udolat i politika vedeného nejlepšími úmysly. Text se zabývá rostoucí ekonomickou nejistotou amerických rodin, rasovým a náboženským napětím ve státě i nadnárodními hrozbami v podobě terorismu či pandemií, snaží se vyrovnat s úlohou náboženství v demokracii a určit, kde má být víra životně důležitou součástí procesu demokracie a kde by se neměla do jeho uplatňování vměšovat. Obama napsal převratnou knihu, schopnou inspirovat čtenáře a občany po celém světě. Podle jeho přesvědčení mohou Američané napravit špatně fungující politický proces jedině tak, že se vrátí k principům stojícím u zrodu americké Ústavy a znovu přimějí správně pracovat státní moc, která se až nebezpečně vzdálila uvažování milionů obyčejných občanů. A tyto miliony, jak autor poznamenává, zatím venku „čekají, až s nimi republikáni a demokraté srovnají krok“.