Vyznání Frannie Langtonové

Příběh z roku 1826, kdy celý Londýn čeká na rozsudek o Frannie, která má být odsouzena za dvojnásobnou vraždu svých pánů, kterým sloužila. Všichni ji označují za otrokyni, děvku a vražedkyni. Frannie vzpomíná na svůj život a poodkrývá tajemství, co se tenkrát vlastně stalo. Tak tohle bylo úžasné, nemohu to popsat jinak. Příběh byl plný závažných témat jako rasismus, otroctví, homosexualita, závislosti, postavení žen ve společnosti a to vše kolem roku 1820. Bylo tam tolik nespravedlnosti, že se mi chtělo při čtení křičet. Knížka ve mně vyvolala celou škálu emocí a silně mě zasáhla. Každou stránku jsem dychtivě četla a hltala každý řádek. Navíc je knížka napsána nádherným jazykem. Jsou zde slovní obraty a přirovnání, které se jen tak nevidí. Perla vedle perly. Na to, jak vážná témata v knize jsou, tak je to psáno až poeticky a mile. Vše pěkné a to, co mě zasáhlo, jsem si chtěla vypsat a pak jsem si uvědomila, že bych musela vypsat polovinu knihy. Čtení jsem si naprosto užívala. Vůbec bych netipla, že je to autorčina prvotina. Kniha je propracovaná do detailů a opravdu skvěle napsaná. Škoda, že není více vidět, myslím, že by si právem zasloužila více pozornosti.