Čtenář z vlaku v 6.27

Guylainu Vignollesovi je třicet šest, je osamělý a nenávidí svou práci. Je naprosto nenápadný, nikdo by si ho patrně ani nevšiml, kdyby spolucestujícím z vlaku každé ráno nepředčítal několik stránek, které se mu večer předtím podařilo zachránit před záhubou. Jeho přáteli jsou hlídač, který komunikuje téměř výlučně ve verších, a bývalý kolega, který následkem nehody v práci ztratil svoje nohy a kousek po kousku je sbírá zpátky... Jednoho dne dostane Guylain ve vlaku nevšední nabídku a o něco později v něm také objeví USB, které jeho šedivému životu znovu dodá barvy. Tolik lze říct, aniž bychom toho o příběhu vyzradili příliš. Autor totiž čtenáři pravdu odkrývá postupně a nutno zdůraznit, že Čtenář z vlaku v 6:27 je jednou z mála nepředvídatelných výjimek. Bývá charakterizován jako „moderní pohádka“, a ačkoliv draka supluje kovová příšera živící se papírem, princ bydlí v kutlochu pod střechou se zlatou rybkou, která mu žádná přání neplní, a princeznu najde na místě, kde by ji ani náhodou nehledal, román zůstává hřejivým – a velmi poetickým – příběhem o laskavosti lidského srdce, důležitosti přátelství a lásky.