Přemyslovci - Z milosti boží

Po sporném zrušení prvního manželství s Adlétou Míšeňskou se český král Přemysl oženil s uherskou princeznou Konstancií. Dala mu dědice trůnu, ale již z prvního manželství měl dospělého syna, který po neshodách odchází na novou křížovou výpravu, podpořenou početnou benátskou flotilou. Vratislav je účastníkem dobytí Konstantinopole a neslýchaného vykradení nejbohatšího města Východu křižáky a Benátčany. Přivezl si odtud nejen velký poklad, ale také byzantskou princeznu Helenu, do které se zamiloval, a záležitosti kolem vlastního nároku na královské dědictví v Čechách ho přestaly zajímat. Jeho otec Přemysl střídavě podporoval na římském trůnu císaře Filipa i papežova kandidáta Otu Brunšvického. Potřeboval, aby Inocenc Třetí zapsal české země do počtu křesťanských království, a to už nemohl žádný císař zrušit. Přetahovaná o římskou korunu nečekaně skončila násilnou smrtí Filipa Švábského, zavražděného kvůli sňatku jeho dcery. V těchto neklidných časech Přemysl jako první podpořil na římský trůn dědice císaře Filipa, mladého sicilského krále. Proto je vedle českého krále Přemysla I., jeho syna Václava a nejmladší dcery (dnes svaté) Anežky hlavním hrdinou ságy Z milosti Boží také Fridrich II., zvaný Dítě z Apulie. Za významného přispění Přemysla byl v Římě korunován císařem a ve dvou křížových výpravách se mu podařilo obnovit Jeruzalémské království, vybudoval neporazitelné loďstvo, ovládl Itálii a Středomoří mohl považovat za svou druhou říši. Dítě z Apulie mělo kdysi za poručníky církevní hodnostáře a nyní bylo mocnější než papež. Fridrich si dokonce dovolil mít v Palermu harém. Ale i církev se v názorech na správný život rozdělila. Nový řád svatého Františka učil rozumět slabostem těla, nežádal pro lidi tresty ani utrpení a snažil se jim pomáhat. Těmto myšlenkám byla nakloněna česká princezna Anežka, zasnoubená nejprve s Fridrichovým synem. Jejich sňatek měl spojit rody Štaufů a Přemyslovců a potvrdit, co mnoho let platilo: nejdůležitějším spojencem a císařovou oporou za Alpami je český král Přemysl a jeho syn Václav. Intriky Leopolda Rakouského, kolínského arcibiskupa Engelberta a durynského vévody však sňatek zmařily. Fridrich se nevzdával. Po předčasné smrti jeruzalémské královny ovdověl a sám požádal Anežku Českou o ruku se slibem, že bude korunovanou císařovnou a jejich děti budou dědici nové říše. Zrušení prvního sňatku možná Anežku ponížilo a určitě urazilo jejího otce a bratra, kteří vtrhli do Rakouska. Druhé zasnoubení odmítla. Měla jinou představu o svém životě — chtěla zakládat kláštery, špitály, školy a přiblížit se k duchovní kráse a čistotě jako svatý František. V době, kdy Přemysl chystá korunovaci svého syna Václava na českého krále, Fridrich na své křížové výpravě připlouvá ke Svaté zemi s malým synem Konrádem, kterého měl z manželství s jeruzalémskou královnou Jolantou. Podařilo se mu bez  jediné kapky krve získat pro Jeruzalémské  království ztracené Svaté město, po kterém neslo jméno. Jako jeruzalémský král a císař Římské říše uzavřel mírovou dohodu se saracénským sultánem a velice tím popudil papeže. Ale ani zlomyslný papežský interdikt nemohl zmařit to, že Fridrichova kruciáda byla jedna z nejpodařenějších a předběhla svou dobu daleko do budoucnosti. A než v Čechách úplně převezme vládu po svém otci Václav I., narodí se mu druhý syn Přemysl — budoucí slavný král železný a zlatý.   O autorovi: Ludmila Vaňková - spisovatelka historických románů, novinářka, překladatelka a redaktorka, věnovala se divadlu a divadelní kritice. Její literární dílo zahrnuje nyní již 35 románů, které stále znovu a znovu vycházejí. Stěžejní část tvoří královské románové ságy Přemyslovců a Lucemburků, ve kterých ožilo slavné údobí českých dějin 13.-14. století, kdy se království v srdci Evropy stalo jednou z nejvýznamnějších velmocí středověku.