Tropus, symbol, figura

Kniha vůbec poprvé v českém prostředí podrobněji představuje osobnost a filosofii židovského pokantovského myslitele Salomona Maimona (1753–1800). Autorka v chronologickém pořadí interpretuje jeho díla, v nichž se zabývá filosofií jazyka, a soustřeďuje se při tom na úvahy o tropech a metafoře. Maimonovy názory pak srovnává s předními předkantovskými osvícenskými osobnostmi (Ch. Wolff, J. G. Sulzer). Další část studie je věnována proměnám Maimonových stanovisek a výkladu termínů symbol a figura, k nimž se později přesunulo těžiště jeho úvah. Oba fenomény autorka představuje na myšlenkovém pozadí dobového filosofického užití a epochy, která bezprostředně následovala a jež bývá charakterizována jako Goethezeit.