Jan Gardner blog

Jan Gardner: Doba, kdy muži byli galantní a ženy pikantní

Jan Gardner je filmový a seriálový scenárista, od kterého jistě budete znát například seriál První republika či pohádku Sněžný drak. Nyní si od autora můžete rovněž přečíst jeho knižní debut. S Janem Gardnerem jsme si povídali právě o jenom románu Debutantka.

Nedávno vám vyšla debutová knížka s příznačným názvem Debutantka a zatím vás naši čtenáři znají spíše z titulků nejsledovanějších českých seriálů – povězte nám, jak jste se dostal ke psaní scénářů a teď nově i knih?
Původně jsem uvažoval o tom, že se stanu režisérem. Jelikož jsem ale kolem sebe neměl nikoho, kdy by mi napsal scénář, musel jsem se do toho pustit sám. A zjistil jsem, že mě to baví mnohem víc než stát za kamerou. Jako režisér jsem měl celkem našlápnuto – točil jsem dokumenty pro Českou televizi; vyhrál studentský festival v Los Angeles – ale nepřišlo mi to ani z poloviny tak kreativní a svobodná profese jako psaní. Už během studia na UCLA (pozn. red. filmová škola v Los Angeles) jsem se začal živit psaním posudků na scénáře, a u toho psal vlastní věci. První scénář jsem prodal asi po třech letech, a hned přišly nabídky na další… Jako scenárista na volné noze funguju přes dvacet let. Moje největší hobby jsou ale knížky. Hrozně rád čtu. Domnívám se, že pro každého autora (a je jedno, jestli je spisovatel nebo scenárista) je čtení stejně důležité, jako třeba pro fotbalistu běhání. K napsání prvního románu jsem se ale odhodlával docela dlouho. Hlavně proto, že jsem jako scenárista měl štěstí na zajímavé projekty, a nechtělo se mi dobré bydlo opouštět. Jenže knížky jsou knížky. Jakmile jsem to zkusil, úplně mě to pohltilo.

A ten hlavní impulz, proč jste se rozhodl napsat knihu?
Některé příběhy se hodí spíš pro román než pro scénář. Měl jsem nápady a nemohl jsem je jako scenárista uplatnit. Nechtěl jsem, aby přišly vniveč. Seriály a filmy jsou také omezeny rozpočtem. V Debutantce, například, se otevírají Barrandovské terasy, pašuje se alkohol do USA v době prohibice. Nic takového bych si jako scenárista nemohl dovolit. V románu se autor může rozmáchnout, nevynechat žádnou událost, žádný detail.

Jaký byl největší rozdíl při psaní knihy oproti scénáři? Co jste se musel učit?
Největší rozdíl byl asi v tom, že u psaní knihy musíte mít tu správnou atmosféra a rytmus už v textu. U seriálu nebo filmu se na tom podílí celá řada jiných složek: herci, režisér, hudební skladatel, kameraman, střihač… Pokud jsou všechny tyto obory naladěné na stejnou strunu, je to nádherná synergie. Když ne, vznikne kočkopes. U románu je jen text a fantazie čtenáře, nic mezi tím. To pouto je mnohem intimnější. Přijde mi to úžasné.

Pojďme se podívat na vaši knihu. Proč jste si vybral právě období první republiky? Láká vás toto období českých dějin více než jiné?
Mám tu dobu rád – kdy muži byli galantní, a ženy pikantní. Líbí se mi architektura první republiky, móda, auta… A hlavně to ladilo s příběhem. Emily pátrá po vrahovi, ale nikdo ji nebere vážně, protože je žena a navíc mladá. Ve dvacátých letech minulého století teprve startoval proces, kdy se postavení muže a ženy ve společnosti začalo vyrovnávat. Emily se tak při svém vyšetřování musí schovat za komorníka, kterého vydává za detektiva Scotland Yardu. A komorník je také zaměstnání, které by mi v románu ze současnosti asi neprošlo. 😊

Předpokládám, že jste při studování první republiky, tedy doby, ve kterém se kniha Debutantka odehrává, strávil mnoho hodil v archivech. Narazil jste na něco, co jste opravdu netušil a překvapilo vás to?
Ano, jsem zvyklý dělat si podrobné rešerše. Detaily dávají příběhu autenticitu. O dvacátých letech u nás mám hodně načteno, ale téma americké prohibice jsem znal maximálně ze seriálu Mafie v Atlantic City. Vůbec jsem třeba netušil, že Al Capone a jeho gang měli své sídlo na předměstí Chicaga, kde žila spousta Čechů. Narazil jsem na to, když jsem pátral, jestli by se vyplatilo pašovat alkohol z Čech do USA. A vyplatilo! Navíc občas člověk objeví zajímavou perličku. Například největší krajanská cestovní agentura v Chicagu se jmenovala Brodský-Sovák, stejně jako populární čeští herci.

Teď k samotné hlavní hrdince vaší knihy – představil byste ji našim čtenářům? Kdo je Emily a jakou roli hraje v příběhu komorník?
Emily je moderní holka narozená ve špatném století. Svým důvtipem a šarmem ale dokáže předsudky a omezení doby překonat. Komorník je spíše komická postava, milovník detektivek posedlý etiketou. Vzniká tak netradiční dvojice vyšetřovatelů, kdy skutečný detektiv stojí v pozadí a ten „hloupější“ slízne všechny zásluhy. O to víc ale, doufám, budou čtenáři Emily držet palce.

Mohou se čtenáři těšit na další dobrodružství Emily a jejího komorníka? A můžete prozradit co jste si na hlavní hrdinku připravil? 
Určitě ano. Momentálně pracuji na pokračování s názvem Devátý neznámý. Nový román Emily zavede do prostředí vědeckých kruhů a tajných spolků první republiky.

Děkujeme za rozhovor a těšíme se na první i další setkání s Emily.